Logo
Zlaté rady Zlaté zprávy Otázky Vstup RS
Mění Vámi zaslané peníze v ryzí zlato!
Bez závazků a povinností zasílat peníze pravidelně!
Zlato nebo peníze zpět jsou stále k dispozici!
PRÉMIE VE ZLATĚ KE KAŽDÉ 1 000 Kč!
PENÍZE ZLATO SPOŘENÍ CENY PRÉMIE REFERENCE KONTAKT

Aktuální přehled zpráv

    18.11. 2011
    Centrální banky skupují zlato
    Centrální banky se vrhly na zlato. Letos ho nahromadí 450 tun a dostanou se na nejvyšší stav od roku 1970. Obchodům nahrál zářijový propad cen žlutého kovu z 1900 dolarů na téměř 1500 dolarů za troyskou unci, od ledna přitom ceny nepřetržitě rostly. Rekord si připsalo třetí čtvrtletí. Jak informovala ve své čtvrtletní zprávě nezisková asociace World Gold Council, centrální banky si od července do září pořídily 148,4 tuny zlata. Do konce roku si podle asociace přikoupí dalších 90 tun. [ Celý článek ]

    8.11. 2011
    Pokud Itálie požádá o pomoc jako Řecko, bude to katastrofa pro Evropu
    Itálii se neúnosně prodražují půjčky a šeptání o její záchraně se mění v otevřený strach. Pokud země na Apeninském poloostrově požádá o pomoc Evropskou unii, otevře Pandořinu skříňku. Řetězová reakce by mohla strhnout Španělsko, Francii nebo Belgii a Evropa by stála nad hlubokou propastí. [ Celý článek ]

    24.8. 2011
    Co stačí k "výrobě" peněz
    Současný finanční systém je na dluhu vystavěn. Bankovky dříve kryté zlatem či jinou komoditou, jsou dnes kryty pouhou důvěrou ve schopnost splácet dluh pochopitelně s úroky), kterým jsou peníze utvořeny. K "výrobě peněz dnes stačí jediný úder do klávesnice, kterým je sjednán bankovní úvěr. Takový systém přispívá k vytváření iluze rostoucího bohatství. zatímco to, co ve skutečnosti roste, je především míra zadlužení. I proto jsme dnes svědky toho, že k obsluze veřejných dluhů si vlády nevystačí s daňovými příjmy, nýbrž jsou nuceny si půjčovat, a tudíž se ještě více zadlužovat. Komu to připomíná finanční letadlo není daleko od pravdy. Morální a společenské důsledky takového systému jsou nedozírné. Jeho obětí jsou budoucí generace jež budou stát před úkolem alespoň část astronomických dluhů splatit. Životní úroveň tím rapidně poklesne a nad střední třídou, páteří každé hospodářsky zdravé společnosti, se uvelebí Damoklův meč. A to při nejmenším do té doby, kdy se peněžní systém zreformuje do té podoby aby odpovídal reálné ekonomice, založené na výrobě a hmotných statcích. Ekonomice, v níž bude ctnost spořit, a nikoli utrácet a kde děti budou dědit reálné statky, ne dluh svých rozmařilých či lichvou usmýkaných rodičů. Zdroj: Lidové Noviny

    22.8. 2011
    Krize je fatální. Východisko...?
    V této chvíli je již jisté, že krize neskončila. Koňské dávky drog (rekordní rozpočtové schodky plus tištění peněz výměnou za téměř bezcenné vládní obligace) přifoukly umělou poptávkovou bublinu a podpořily objem HDP. Pád nebyl tak strmý. Propracovaný dluhový systém vyspělých zemí však narazil na historicky nový strop: závazky jsou už tak velké, že některé vlády ztrácejí kredibilitu a investoři nevěří, že své půjčené peníze získají zpět. Pokles ratingu znamená růst úrokových sazeb a faktickou neufinancovatelnost kumulovaných dluhů. Další vládní zadlužování nepřináší akcelerační efekt nýbrž chaos. Spojené státy, většina eurozóny a Británie s Japonskem se nevyhnou bolestivé léčbě.

    Kdo sedmdesát let pumpoval do ekonomiky peníze, které neměl a to i v době konjunktury, ten už nemá co hrát. Ta dnešní krize je skutečně zvláštní a historicky originální. Je největší od druhé světové války. Probíhá pouze v ekonomikách používajících americký dolar, japonský jen a euro a v satelitech těchto velkých měnových zón. Všechny tyto zkažené státy nemají v pořádku rozpočet a vládnou v nich rozplizlé demokratické vlády, jedna jako druhá, v nichž se žvást a sliby snoubí se zbabělostí. Nevládne se pro ty, kteří chodí do práce, nýbrž pro ty, kteří žijí z eráru. Vše začalo vcelku nenápadně: hypoteční krizí, způsobenou neplatiči. Kumulované a neřešené problémy napříč ekonomikami však způsobily mohutný dominový efekt. Problémy se splácením hypoték se přelily do bank, z bank do reálné ekonomiky, která vyrábí spotřební statky, pak do předlužených stáních rozpočtů. Průměrný věk dožití se významně prodlužuje, procento pracujících v populaci významně klesá. Trik, který by zabezpečil nový odklad řešeni, neexistuje. Zdroj: Lidové Noviny

    22.8. 2011
    Systém, který je u konce
    Tedy shrňme na příkladu USA: Tento stát momentálně ztratil nejvyšší rating (o nějž přijít měl už dávno), protože nakumuloval dluhy za 14,2 bilionu dolarů. S tím by český rozpočet vystačil na 218 let. Prezident Obama si půjčuje na třicet procent (l) svých výdajů a Bernankeho rotačky chrlí nové bankovky, které ne mají žádný grunt. Žvanil Obamova typu dál dělá dluhy, aniž by se skutečně pokusil snížit výdaje, anebo zvýšit daně. Půjčuje si v Číně v Saúdské Arábii, v Rusku, půjčuje si u vlastních spoluobčanů prostřednictvím penzijních a dalších fondů.

    Spojené státy evidentně hrají hru: too big to fail (příliš velký, aby padl), respektive: dlužíte-li málo peněz, máte problém. Dlužíte-li hodně peněz, má problém ten, kdo vám půjčil. Amerika žije už dlouho nad poměry a říká: Půjčte nám další peníze, anebo vás stáhneme dolů. Americkou armádu dnes platí Čína. Významný podíl americké lékařské péče platí Čína. Levné - a dnes už mnohdy i kvalitní - zboží na americkém trhu dodává za papírky jménem dolar Čína. Čína vyrábí polovinu světové produkce oceli, polovinu obuvi, polovinu mobilních telefonů, polovinu počítačů. Spojené státy vyrábějí... nové dolary.

    Je rozumné se domnívat, že tento systém je u konce. Čím větší dluhy, tím nižší rating, i vyšší úroky, tím větší krize. V novinách se hlásit nebude, ale americká vládnoucí garnitura se evidentně rozhoduje prohnat dolar inflací, a tak se významné části dluhů zbavit. Vydělá na tom majitel rotačky (stát) a prodělají všichni, kdo půjčili. Tedy ti američti občané, kteří si spoří na důchod, respektive vůbec si spoří, a ty státy, které Američanům půjčovaly. I když si to dnes nikdo nedokáže představit, dolar se ponoří do dvouciferné inflace a tato situace bude trvat řadu let. Americe to pomůže k vyrovnání schodku obchodní bilance, k vyrovnání veřejných financí a umazání významné části státního dluhu. Zadarmo to nebude: životní úroveň v USA bude muset dlouhodobě klesnout zhruba o čtvrtinu. A prostřednictvím vyšších cen, vyšších daní a nižších sociálních dávek. Bezpodmínečně

    Většina států platících eurem - a Velká Británie s Japonskem- budou muset absolvovat stejnou léčbu. To vyvolá velké politické zemětřesení. Téměř jistě zmizí politici typu Obamy, Barrosa, Merkelové či Sarkozyho (tedy noví Chamberlainové) a objeví se politici nového typu. Nastávající zemětřesení změní v tomto desetiletí nejspíš kde co. I politický systém. Voleni budou politici typu Churchilla, Orbána nebo Putina: Ať si o nich myslíme, co chceme nejspíš právě oni budou to, čemu dnes říkáme hlavní proud. Nevolená evropská byrokracie bude muset významně pootočit kormidlem bude-li Brusel chtít existovat. Samotné Česko do krize spadlo na podzim 2008 jenom proto, že téměř 90 procent naše exportu míří do EU. Ať už bychom v EU byli či nikoli, nic se na tom nemůže změnit. Její problémy automaticky produkují naše jiné problémy. Dolar bude za několik málo let za dvanáct, euro pod dvacet. Budeme relativně bohatší, ale budeme se muset rvát o každé prodané auto, o každou prodanou kilowatthodinu o každého turistu, o každé vyvezené pivo. Legrace to nebude. Zdroj: Lidové Noviny

    19.8. 2011
    Jak na krizi?
    Tři varianty. Za prvé, zvýšit daně. To bohužel nejde, neboť moderní Evropané platí nejvyšší daně v lidské historii. (Dokonce včetně Drakónovy éry, kdy daně tvořily pouhou šestinu příjmů.) Za druhé, přestat platit. Rovněž nemyslitelné, opakovala by se Velká krize. Za třetí, rozpustit dluhy inflací. Evropská centrální banka již porušila všechny sliby a zásady, které porušit mohla -kromě jediné, což je udržení nízko inflační měny. Takže by mě nepřekvapilo, kdyby i tento poslední stále platný slib byl porušen. Starosti mi působí odborné kvality nynějších evropských lídrů. Komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn je kariémí funkcionář, jehož jediná profesní zkušenost mimo politiku je necelý rok, kdy šéfoval finskou fotbalovou ligu. A takových je na rozhodujících místech v Bruselu většina. Uhlí do kotle by byli schopni přikládat, ale spravit parní stroj - nevím, nevím! Zdroj: Lidové Noviny

    19.8. 2011
    V Česku zkrachovalo téměř 19 000 firem
    Od roku 1993 do letošního června zbankrotovalo v ČR 2674 akciových společností a 16 705 společnosti s ručením omezeným. Počet firemních bankrotů v roce 2011 meziročně vzrostl o 40 procent a počet osobních dokonce o 95 procent. Zdroj: Lidové Noviny

    18.8. 2011
    Svět děsí návrat recese
    Nejistota a strach - slova, která v posledních dnech vystihují dění na světových trzích. Akcií se zbavovali investoři v Austrálii, Japonsku, Číně, Rusku i v Evropě. Hodnota akcií propadla nejníže za poslední tři roky, následoval "černý" pátek. Burzy po celém světě zaznamenaly poklesy kolem pěti procent. Nejvíce klesaly akcie evropských bank. Spojené státy a eurozóna se prý ocitly "nebezpečně blízko recesi", kterou svět naposledy zažil v roce 2008. Americké úřady se stále více začínají obávat, že by evropské banky v případě potíží mohly odčerpat prostředky ze svých amerických poboček a poslat je na pomoc mateřským bankám, a tím by evropská dluhová krize ohrozila již tak dost "křehký" bankovní sektor USA. Zdroj: Lidové Noviny

    18.8. 2011
    Evropa zpět padá do recese
    Růst evropské ekonomiky za druhé čtvrtletí roku 2011 propadl o 75% z 0,8 procenta na 0,2 procenta. Sny o rychlém zotavení z nedávné krize se rozplývají. Německo hlásí zpomalení z 1,3 na 0,1 procenta, Francie z 0,9 na 0,0 procenta, ČR z 0,9 na 0,2 procenta. Státní dluh většiny zemí eurozóny překročil již 80% HDP. Panika. která již několik dnů panuje mezi investory na světových kapitálových trzích, by již zanedlouho mohla dorazit i do Česka. Postiženy mohou být domácí investiční fondy, které jsou na výkonnosti ekonomiky závislé a z důvodu recese jim navíc hrozí, i stahování prostředků investorů, které může tak jako v roce 2008 dosáhnout i přes sto miliard korun. Zdroj: Lidové Noviny

    17.8. 2011
    Jaký smysl mají záchranné fondy?
    Trhy se uklidní nejrychleji tak, že se do záchranných fondů vloží hodně peněz. V zásadě se vždy jedná jen o záchranné lano pro banky. Ty však tuto finanční pomoc využívají ke svým spekulacím. Pokud si nějaká banka může u Evropské centrální banky půjčit na 1 procentní úrok a nakoupit si dluhopisy s výnosem 25 procent v Řecku s výnosem15 procent v Portugalsku a nebo alespoň s výnosem sedm či osm procent ve Španělsku, nemá pak logicky důvod, aby ty peníze investovala do reálné ekonomiky s nižšími výnosy. Banky přímo sázejí na to, že jim politici musí pomoci a vyhrožují jim, že když ne, tak hrozí konec světa. Takto se przní však celé ekonomiky. Tato politika zatáhne dluhovou krizi do střední Evropy a nejenže tím nezachrání euro, ale naopak zničí se i politická Evropu. Pokud Evropská centrální banka se souhlasem politiků porušuje všechny zákony stabilní měnové politiky, nemůže to skončit jinak než inflací. To znamená, že budou zničeny a vyvlastněny úspory milionů lidí. Úspory běžných střadatelů se převážně investují do státních dluhopisů. Politici však vědomě chtějí vyřešit situaci předluženosti států, znehodnocením státních dluhopisů inflací, což bude v podstatě znamenat postupné vyvlastnění úspor běžných střadatelů. Při takovémto útoku na střední vrstvy nelze čekat nic jiného než divočejší časy. Zdroj: Lidové Noviny

    16.8. 2011
    Pel počestnosti ECB padl v prach
    Evropská centrální banka od pondělí začala na trzích nakupovat italské a španělské státní dluhopisy. "Toto je nejhorší krize od druhé světové války, a pokud by klíčoví představitelé neučinili důležitá rozhodnutí, mohla to být nejhorší koze od první světové války," řekl Trichet.

    Tento krok zrušil veškerá tabu a nepřekročitelná pravidla pro měnovou politiku. Důvěryhodnost ECB jako pokračovatelky odkazu německé Bundesbanky dostala trhliny. Během července a srpna rychle rostly výnosy italských a španělských dluhopisů, rizikové přirážky se dostaly na 15 letá maxima, když trhy dotazovaly na schopnost Říma a Madridu splácet svůj dluh.

    Snížení ratingu USA a pád akcií na roční minimum jenom zvyšovalo nervozitu. ECB se rozhodla vstoupit na trh, kupovat dluhopisy a zachránit italskou a španělskou vlády, které ani rostoucí tlak nedonutil k reformám. Volební porážka, ve Španělsku jsou v listopadu předčasvolby, anebo vlastní ego (Berlusconi) jsou stále důležitější než dlouhodobý osud státu.

    Oficiálním důvodem ECB bylo posílení "hladkého fungování transmisního mechanismu". Prázdná fráze, které nikdo nevěří. Ve skutečnosti je to kontroverzní krok, který jde proti předchozímu zvyšování sazeb, bourá jednotu v ECB, protože tento krok neschválili zástupci Německa, Nizozemska a Lucemburska a dopady rozhodnutí ECB se budou několikrát vracet. Tisknutí peněz a nakupování státních dluhopisů bylo po staletí považováno za největší hanebnost, kterou může vláda svým občanům způsobit. Protože je tak skrytě okrádá inflací. Podobný postup centrální banky v Zimbabwe se bral jako jasný znak úpadku tamního režimu. Když se někdo, byť chvíli, chová jako "pouliční dáma", tak už se nemůže tvářit jako vzor počestnosti a věrnosti. Naopak, získat zpět pověst je těžká a zdlouhavá záležitost. Zdroj: Lidové Noviny

    10.8. 2011
    Ameriku i eurozónu dusí dluhy
    Dluh USA (jen za období úřadování prezidenta Baracka Obamy) narostl o téměř 40% a překročil 100% HDP. Společnému problému se už trochu klišoidně říká život nad poměry. V pravé podstatě je to ale univerzální pečovatelský a přerozdělovací stát, který se vymkl kontrole. Paniku na trzích teď vyvolává hlavně uvědomění, najak hluboké státní dluhy je ve většině vyspělých zemí do budoucna založeno. Investorům najednou dochází, že většina zadlužených zemí "má ekonomiku příliš málo výkonnou a společnost příliš rychle stárnoucí na to, aby takové dluhy utáhla. S výjimkou skutečných excesů, jakými byl řecký stát nebo irští developeři, za něž teď hradí závazky daňoví poplatníci, nejsou ty triliony navršených státních dluhů za extravagantní nákupy typu rychlovlak do každé vesnice. Jsou to dluhy z běžného každodenní provozu státu: účty za důchody, dávky, zdravotní péči. Za věci, na které dali politici lidem nárok na desítky let dopředu, aby zjistili, že to jejich ekonomiky prostě neutáhnou. Tak si na tyto účty každý rok stovky miliard půjčují. I z našeho více než bilionového státního rozpočtu seberou přes sedm set miliard mandatorní výdaje. Zdroj: Lidové Noviny

    9.8. 2011
    Francie hasí obav investorů
    Francouzská banka Société Cénérale má nedostatek peněz a hrozí jí zestatnění. Francii hrozí snížení ratingu.Tyto mylné informace zapůsobily na trhy jako rozbuška paniky, od evropských bank se odvrací i Asie. Ačkoli všechny tři hlavní ratingové agentury Francouze ujistily, že nemají v úmyslu snížit jejich dosavadní nejlepší možné ohodnocení AAA, nejsou vyhlídky země zrovna nejlepší. Letošní hospodaření s deficitem ve výši 5,7 procenta a snížení schodku na úroveň tři procenta do roku 2013 se tak jeví jako nerealistický cíl. Banka Société Cénérale byla prý pro spekulanty snadným terčem, protože 3. srpna oznámila o 31 procent nižší zisk kvůli nutnosti odepsat část řeckých dluhopisů. V tuto chvíli si však banky nedůvěřují ani mezi sebou. Finanční domy si přestávají půjčovat a obracejí se na Evropskou centrální banku. Ve středu tak ECB přes noc rozpůjčovala přes čtyři miliardy eur oproti 147 milionům v úterý. Jde o tříměsíční maximum. Francii dluží problémové země přes 848 miliard eur, nejvíce pak Itálie 392,6 miliard eur. Od evropských bank se odvracejí také asijské peněžní ústavy. Podle agentury Reuters jedna banka zavřela úvěrové linky pěti nejvýznamnějším francouzským finančním domům a pět dalších vyhodnocuje míru rizika, které pro ně půjčování francouzům představuje. Zdroj: Lidové Noviny

    8.8. 2011
    Další rekord zlata. Není pozdě na jeho nákup?
    S pádem akciových trhů se ke zlatu obrací stále víc lidí. kteří věří, že v něm uchovají hodnotu peněz. Stále častěji však zaznívá otázka. zda už není cena zlata příliš vysoko, zda se jeho nákup ještě vyplatí. Zda už není na nákup pozdě. Lidé, kteří o něm ještě před půl rokem ani netekli, teď mají o zlato živý zájem. Za poslední měsíc lidé nakoupili 18 milionů uncí zlata, přičemž za celý předcházející rok to bylo 8,4 milionu uncí. "Ještě není pozdě na nákupy," tvrdí například Jeffrey Sica z poradenské společnosti Sica Wealth Management, kterého cituje Reuters. Míru možného zhodnocení Sica odhaduje až na 25 procent. Také William Rhind, manažer investiční společnosti ETF Securities, se domnívá, že nákup zlata je i nyní stejně bezpečný jako před snížením ratingu Spojených států. Ke zlatu se investoři obrátili při finanční krizi v roce 2008, jeho cena přitom tehdy poskočila o dvacet procent vzhůru. Ke konci roku se však na čas propadla, když se investoři začali vracet k dolam. Od počátku roku, kdy se unce prodávat a za 1388 dolarů se zlato to zhodnotilo o osmadvacet procent. Za poslední tři roky vzrostla jeho cena na dvojnásobek a za posledních deset let na víc než šestinásobek. Zdroj: Lidové Noviny

    5.8. 2011
    CASA - opět trpí státní kasa
    Česká armáda nakoupila obrněné transportéry Pandur čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž by se výrazně lišily výbavou. Portugalské pandury jsou stejně, či dokonce lépe vybaveny než ty české. Českou kasu to tehdy stálo 14,4 miliardy korun. Za jedno letadlo CASA C-295M, které není pro naše podmínky nejvhodnější zaplatíme ze státní kasy 3,5 miliardy korun, tedy o půlku víc, než třeba Litva, Polsko nebo Brazílie. Zdroj: Lidové Noviny

    4.8. 2011
    Firmy ani lidé nechtějí státu platit daně
    Na daních právnických osob se za první polovinu roku vybralo o téměř 11 miliard méně než loni. Evropská zkušenost ukazuje, že často zvýšení sazby DPH přinese státu mnohem nižší příjmy. Česká republika má již nyní velmi škodlivé daně, které berou lidem motivaci. Když jsou lidé přesvědčeni, že politici peníze rozhazují, nebo rovnou rozkrádají, udělají všechno pro to, aby daně neplatili. Například Irské DPH se sazbou 12,5 procenta patří k nejnižším v Evropě a přesto Irové (v poměru k HDP) na této dani vybírají úplně stejně jako Francouzi. Sousední Slovensko, které snížilo sazby daní vybírá nyní dvakrát více. Možná, že kdyby ministr financí naopak snížil DPH, udržel by doma své investory a ještě by si vylepšil rozpočet. Před zvyšováním daní by se měl stát nejprve zamyslet, proč vlastně firmy a zaměstnanci odmítají státu platit a co je nutí utíkat do daňových rájů či se vysokým daním vyhýbat. Vyššími sazbami si asi pomůžeme jen k ještě nižšímu výběru. Nikdo totiž neumí utéct berním úředníkům ták rychle, jako velké firmy a dobře vydělávající profesionálové. Zdroj: Lidové Noviny

    3.8. 2011
    Dlužníci v rekordním počtu žádají soudy o osobní bankroty
    Dlužníci z řad lidí v rekordním množství žádají soudy, aby jim umožnily vyhlásit osobní bankrot. Počet insolvenčních návrhů u fyzických osob v únoru vzrostl meziročně o 95 procent. Domácnosti dluží přes bilión, ale řada z nich nemá z čeho vracet Podle ČNB se dluhy českých domácností u bank a finančních institucí za loňský rok zvýšily o 72,96 miliardy korun na celkových 1,06 biliónu korun. Většina zoufalých dlužníků už nemá žádný majetek Osobních bankrotů je letos dvakrát více než loni. Výrazně více problémů mají také podnikatelé. Zdroj: Novinky.cz

    1.8. 2011
    Dvě třetiny lidí měsíčně neušetří nic
    Z internetové ankety Novinek.cz vyplynulo, že měsíčně neušetří nic přes 68 procent, do 2500 korun měsíčně zbývá měsíčně jen 13 procentům a nad 7500 korun měsíčně si může dovolit dát stranou jen devět procent hlasujících. Zdroj: Lidové Noviny

    1.8. 2011
    Češi mají obavy z budoucnosti, začínají šetřit
    Česká ekonomika čelí nové hrozbě - strachu vlastních občanů z budoucího vývoje. Slevy, výprodeje, zrychlené odpisy. Všechna tato opatření měla přimět Čechy více nakupovat. Rostoucí poptávka zněla obchodníkům zajistit růst tržeb, výrobcům větší odbyt a celé ekonomice obnovení růstu. Zafungovala ale jen částečně. Propad tržeb zaznamenali dokonce prodejci potravin. Většina domácností nedisponuje již nyní žádnými velkými rezervami. Podle průzkumů má půl českých domácností úspory, se kterými by v případě ztráty zaměstnání vystačily pouze tři měsíce. Lidé proto stále ve větší míře nakupují levněji i na úkor snížené kvality potravin. Analytici upozorňují, že očekávané navýšeni spodní sazby DPH z 10 na 14 procentu příštím roce, celou situaci ještě více zhorší. Zdroj: Lidové Noviny

    28.7. 2011
    Konec stavebních spořitelen?
    Spořit se státním příspěvkem bude možné jen na bydlení a stavební spoření budou nabízet i větší banky. S touto změnou počítá návrh novely o stavebním spoření z dílny ministerstva financí. Ministerstvo se navrhovanou novelou snaží ušetřit až 8,5 miliard ročně. Stavební spořitelny, které uzavřely za první polovinu letošního roku o 38% méně smluv než loni považují tuto novelu za další tvrdou ránu. Současný systém stavebního spoření je kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah státu do výše podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou, a následně narušení stability systému, celého finančního trhu. Proto se resort Miroslava Kalouska rozhodl trh se stavebním spořením otevřít i pro všechny univerzální banky, které navíc mohou vybrané peníze od klientů investovat, dle své libosti za účelem vytváření svého zisku. Zdroj: Lidové Noviny

    28.7. 2011
    Slováci stahují peníze z fondů.
    Kvůli nejistotě dalšího vývoje v eurozóně stáhli Slováci během šesti měsíců z fondů již 60 milionů eur (1,5 miliardy korun).Zdroj: Lidové Noviny

    28.7. 2011
    Analytik Štěpán Pírko tvrdí: Papírové peníze se určitě znehodnotí...
    Inflace je jediný nástroj, jak situaci zadluženosti vyřešit. Dluhy se v reálném vyjádření sníží, střadatelé budou okradeni a dlužníci zachráněni. Problém se pomocí inflace rozloží mezi větší počet obyvatel. Inflace je ve vysoké míře však velmi nebezpečná. Může to otevřít nůžky mezi bohatými a chudými. Když se nůžky rozevřou příliš, tak máme revoluci. Zvlášť když znehodnocení peněz vymaže střední třídu. Je nám podsouváno, že inflace je to jedině správné a všechno ostatní vede do záhuby. Ale proč má centrální banka FED každý rok zajistit, aby se naše peníze znehodnotily o dvě tři procenta. Za průmyslové revoluce v 19. století ceny klesaly, a přitom nikdo nepochybuje o tom, že jde o období velké prosperity. Proč chleba za deset let nemůže stát stejně jako dnes? V čem je to špatné? Po staletí přetrvávala relativní cenová stabilita, přes všechny války, inflace, deflace. Za dolar nebo libru jste si koupili stále relativně stejné věci a najednou po založení Fedu jste si za něj koupil každý rok o pět procent méně. Zatím je na světě dostatek lidí ochotných pracovat, akceptovat tyto papíry a šetřit v nich, kupovat státní dluhopisy, omezovat svou spotřebu a živit svou prací zbytek světa. Jednou to ale skončí. Pokud by problémy, jež jsou před námi, sklouzly až do sociálních problémů, může přijít na řadu otázka, co budete mít z bydlení ve čtvrti, kde nebudete moci vylézt na ulici. Zlato je forma investice, která je v dnešním prostředí velmi vhodná, představuje určitou jistotu. Nemusí to být jistota ve válce, ale třeba při měnové reformě nebo jiném státním opatření, jež má za úkol připravit vás o peníze. Papírové peníze, ačkoli mají krásnou funkci prostředku směny či účetní jednotky..., jsou za současné situace pro dlouhodobé uchovávání hodnoty neprosto nevhodné. Kupujeme a držíme tedy zlato, protože problém s dluhy není vyřešen, jen se posunuje dál... Zdroj: Reflex

    26.7. 2011
    Ministerstvo financí plánuje snížit výdajové paušály živnostníkům až na dvacet procent.
    Výdajové paušály pro tlumočníky a překladatele byly 40%, pro advokáty a notáře 60% a pro řemeslníky dokonce 80%. Nyní by se ale měly sjednotit na 20%. "Chceme sjednotit výdajové paušály na 20 procentech. "Paušál se stal instrumentem k neplacení daní," vysvětluje Kalousek. Zdroj: Lidové Noviny

    26.7. 2011
    Kdo vládne politikům?
    Dnes si i ekonomicky laik všimne, že neustálým podléháním apokalyptickým představám se politici západního světa dostali do područí bank. Německé kancléřce Merkelové se nepodařilo prosadit, aby náklady na oddlužení Řecka nesly i banky. Řecké dluhopisy tak nakonec nezaplatí banky, ale břemeno bude zavěšeno na záda daňových poplatníků spodních stovek milionů obyvatel Evropské měnové unie. Moderní západní vlády dospěly do stavu, v němž věřitelským bankám na úrocích platí podstatnou část z peněz, které se jim předtím podařilo vybrat na daních (i Francie, na finančních trzích zatím v bezpečí, přichází tímto způsobem o 25 procent vybraných daní). Vysoké úroky byly přitom původně myšleny jako prémie za riziko, které banky podstupují. Teď se prosazuje model, kdy banky inkasují prémie, ale o riziku nechtějí ani slyšet. Za tři roky nebyla politika schopna přijít s řešením, které by obsahovalo i viditelný trest pro bankéře za gigantické rozšantročení půjčených peněz, které svou velikostí vydírají zbytek ekonomiky. Zdroj: Lidové Noviny

    26.7. 2011
    Ruce pryč od evropské měny
    Itálie bude muset na konci roku 2011 vyplatit téměř 180 miliard eur a do tří let dalších zhruba 300 miliard eur za své vydané dluhopisy. Itálie dluží částku větší, než jsou dluhy všech zbývajících zemí skupiny PIIGS dohromady. To znamená, že případná záchrana italské ekonomiky nebude ze strany evropských institucí reálná. Pokud se Itálie dostane na úroveň, kde se nyní nachází Řecko, nebude zřejmě pádu společné měny stát již nic v cestě.

    26.7. 2011
    Označí Německo "své" euro?
    Řecko je prvním kamenem, který se kutálí ze svahu. Kámen, který je EU ještě schopno financovat, ale následnou lavinu už ne. Ekonomicky nejčistším a pro euro nejlepším řešením by bylo oddělení řecké měny, uzavření hranic a na několik dní zastavení výměny zboží. Avšak pokud předlužený stát odmítne oddělit svou měnu a v eurozóně se strhne lavina deficitních ekonomik, mohou se relativně zdravé ekonomiky začít bránit obdobným způsobem. V evropských kuloárech se šeptá, že německá centrální banka má připraveny vlastní kolky na označeni svých eurobankovek. Zdroj: Lidové Noviny

    26.7. 2011
    Bankrot USA? Už za šest dní.
    Jednání republikánů států jsou ve slepé uličce. Zemi hrozí snížení ratingu. Už. 2. srpnu totiž může Spojeným státům dojít hotovost a nebudou moci dále splácet své závazky. Návrh Baracka Obamy zdanit i bohaté, naráží na tvrdý odpor. "Většina Američanů, bez ohledu na příslušnost k politické straně, nechápe, jak můžete požadovat, aby důchodci platili víc za lékařskou péči, když jste ještě nepožádali majitele luxusních tryskáčů nebo ropné společnosti, aby se vzdali daňových úlev, které jiné firmy nedostanou." řekl včera na adresu republikánů v noci prezident Obama. Zdroj: Lidové Noviny

    25.7. 2011
    Na důchodovém účtu chybí 23,1 miliardy.
    Důchodový účet byl po prvním pololetí v deficitu 23,1 miliard korun. Zdroj: Lidové Noviny

    25.7. 2011
    Trh s falešnou nadějí
    Lidé žehrají, že nemají peníze, ale přitom je dobrovolně vyhazují do kanálu. Raději ročně "vysolit" do hazardu téměř třináct tisíc na osobu včetně kojenců, než si budovat rodinné finanční rezervy na horší časy! Kdyby lidé brali zajištění na stáří alespoň z poloviny tak vážně jako hazard, mohla být penzijní reforma někde úplně jinde. To by ale místo loterijních tiketů museli vkládat peníze do něčeho co alespoň garantuje nějakou jistinu. Ve velká Britanii existují slosovatelné dluhopisy zvané premium bonds. Vlastní je více než polovina Britů a mají v nich investováno přes 42 miliard liber. Z hledisku státu jde o velmi levný zdroj financování, neboť průměrný výnos z tisíce investovaných liber činí sto liber během deseti let. Ovšem vidina výhry miliónu liber je lákavá, a to navzdory pravděpodobnosti jedna ku čtyřiceti miliardám. Mnoho potíží s rozpočtem by se tedy dalo hravě vyřešit zestátněním slosovatelných lotérií tak jako tomu je v mnoha zemích, kde loterie fungují jako finanční úřad, do kterého nosí lidé daně zcela dobrovolně. Zdroj: Lidové Noviny

    25.7. 2011
    Parodie na Marshallův plán
    Evropská komise dostala na summitu za úkol "mobilizovat všechny zdroje, aby byla schopna zajistit Řecku výjimečnou technickou asistenci při implementaci jeho reforem". Na Evropský Marshallův plán tak přispějeme i my. Cosi jako Marshallův plán však EU provozuje v Řecku už přes 301et. Řecko bylo a dodnes je jedním z největších příjemců peněz z evropského rozpočtu.Výsledkem je jen stále upadající konkurenceschopnost. Proč by to zrovna teď měly další dotační miliardy změnit? "Měli říct, že už nám na dluh nedají jediné euro. Místo toho nám dali do rukou peníze, abychom vyráběli další deficity," říká řecký exministr financí Stefanos Manos. Kolektivizace dluhů, přijde Němce až na 137 miliard eur ročně, tedy pět procent jejich HDP. Tak vysoký, hospodářský růst není ani výkonné Německo schopné dlouhodobě udržet. Šance. že se jih za přílivu peněz ze severu postaví na vlastní nohy, je téměř nulová. Proč by to dělal? Současné Řecko není zničené, ani chudé, ani ambiciózní, ale relativně bohaté, zhýčkané a zkorumpované. Lidé zvyklí na to, že za sezení na vrátnici si běžně vydělají 182 tisíc měsíčně, se těžko lákají na to, že teď by měli být akční, něco vymýšlet a tvořit, aby si vydělali na životní úroveň nižší, než byla ta před bankrotem. Řekové chtějí platy jako Němci a Skandinávci, nechtějí ale žít a pracovat jako oni. Řekové nepřijímají eurozónou žádané škrty a reformy s žádnou pokorou, jaká byla k vidění třeba v Lotyšsku. Němečtí daňoví poplatníci si jistě vzpomenou hlavně na transparenty s hákovými kříži velmi populárními na demonstracích v Aténách. Peníze pomůžou k úspěchu jen tomu, kdo ví co chce a jak toho dosáhne. Zdroj: Lidové Noviny

    25.7. 2011
    Rozpočet jinýma očima
    Zdá se, že za úvahami o DPH ve výši 19 procent je zejména pohodlnost. Než propouštět zbytečné státní zaměstnance, než zastavit zbytečné agendy a než zlikvidovat činnosti, které nikdo nepotřebuje, zdá se být jednodušší plošně dodanit veškeré obyvatelstvo. Vláda stojí proti agresivním, pevně zájmově definovaným skupinám, které jsou na rozpočet bytostně závislé (lékaři, učitelé, zaměstnanci státních drah, policisté, státní úředníci, a velmi nerada se tedy s nimi pouští do střetu. "Podojit" na daních celý národ prostřednictvím zvýšeného DPH nejeví jako úkol mnohem jednodušší a málo konfliktní. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že vyšší daně se platí pouze v některých zemích EU, zpravidla těch, které jsou členy úpadkové eurozóny, dále v severských zemích a tím to končí.

    Oblíbená je u politiků útočná otázka: "Tak mně řekněte, kde mám ušetřit". Ve skutečnosti dobře vědí, že pokud své resorty pokrátí rovnou o dvacet procent, vůbec nic se nestane. Už jen takový řízný manévr by přivedl český rozpočet téměř do rovnováhy. Že to nejde? Stačí se podívat na Slovensko, které s námi dosud sdílí podobnou strukturu státní správy, a zjistíte, že tamní rozpočtové výdaje jsou na hlavu zhruba o čtvrtinu nižší. Proč jsou nižší'? Slovensko prostě peníze nemá a hotovo. Nikdo to neřeší a musí vyjít s tím, co do resortu dostane.

    Důsledek zvyšování daní způsobuje odliv investorů a lidé benzín a jiné zboží nakupují v Polsku, na Slovensku a v Rakousku a dotují tím rozpočty okolních zemí. Tato vyloženě hloupá politika stojí českou státní pokladnu zhruba šest miliard korun za rok, což vyplývá nejen ze studie Vysoké školy ekonomické, nýbrž dokonce i z utajených propočtů samotného ministerstva financí. Zdroj: Lidové Noviny

    25.7. 2011
    Evropská bankokracie Trhy jsou klidné, Evropané. budou platit
    Ambice obnovit nadvládu politiky nad trhy skončila pravým opakem. Politici se konečně smířili s tím, kdo je tady pánem: banky. Dluhy se mají platit, ale dluhopis je investice. Investor je výnosem odměněn za riziko, že dluhopis nebude splacen. Evropský fond finanční stability sice získal mandát intervenovat na dluhopisových trzích a půjčovat vládám na rekapitalizaci bank, avšak nemá na to peníze po injekcích Irsku a Portugalsku mu nezbývá ani 100 miliard. Vůdci eurozóny se ve čtvrtek smířili s tím, že jim nezbývá než platit, platit, platit. Zdroj: Lidové Noviny

    17.7. 2011
    Kolik evropských bank je ohroženo bankrotem?
    Z 91 testovaných bank zkouškou zátěže neprošlo 8 bank a 16 velmi těsně. Kdyby prošly všechny, vypadalo by to nedůvěryhodně. Kdyby neuspělo příliš mnoho prověřovaných, vyvolalo by to paniku. Takže bylo potřeba obtížnost zkoušky nastavit tak, aby neuspěla, řekněme, každá desátá banka a získat pádné argumenty pro větší škrty a zvyšovaní daní. Prověřování stavu evropských bank stylem ohnutých zátěžových testů v období hluboké krize státních dluhů rozkládajících eurozónu je však devastující. K čemu jsou investorům výsledky důvěryhodné zhruba jako předpověď počasí? Loni evropští politici dovolili velkým bankám obejít zkoušky tím, že mohly ohrožené řecké a irské dluhopisy zaparkovat ve svých dceřinných firmách, které se testů neúčastnily. Dnes je testovaný krizový scénář dokonce nastaven růžověji než současná realita. Počítá s nižšími úroky z dluhopisů, menším pádem cen nemovitostí i nižší nezaměstnaností. Vůbec nepřipouští krach Řecka, s nímž už v podstatě všichni počítají. Zdroj: Lidové Noviny

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Takže testy ukázaly, že pokud by došlo k nepatrně vyšším propadům (ve srovnání s propady akciových trhů 2008-2009 po krachu první & jedné banky v řadě je 15% propad pouze mírnou technickou korekcí) by v podstatě téměř každá třetí banka měla obrovské problémy a mohla by snadno krachnout. A kdyby krachla každá třetí banka... lavinovitý efekt obrovské paniky a propadů a by konečnou bilanci krachujících bank mohl zvýšit téměř katastroficky... a svou insolvencí v případě financování firem a projektů podporujících růst ekonomik poslat tento růst ke dnu rychleji než o nějakých 0,5%... ale tentokráte s mnohem nižší nadějí na rychlý vzestup. Komentář: Petr Vaníček


    15.7. 2011
    Čína hrozí, že už nepůjčí vládě USA
    Vlny kolem dluhové krize Spojených států nabírají na síle. Čína, která vede s Amerikou dlouhodobý spor kvůli podhodnocení juanu a sedí jakožto největší věřitel na 1,15 bilionu dolarů amerického dluhu, pohrozila Washingtonu zastavením úvěrů a přehodnocením svých pohledávek."Spojeným státům se daří hůře, než se čekalo, Čína proto musí vážně uvažovat o rizicích spojených s účastí na americkém dluhu. Peking může restrukturalizovat své devizové rezervy a aktiva," uvedl čínský ekonom Yu Bin. To by znamenalo odchod Číny z dolaru a rozprodej amerických vládních obligací. Nevoli asijské velmoci, která se propracovala na pozici světové hospodářské dvojky, budí především náznak centrální banky Fed, že by mohlo pokračovat takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky. Cílem je pustit do oběhu nové peníze. "Je to přímé ohrožení čínských zájmů. Další znehodnocení dolaru povede k růstu cen důležitých komodit," uvedl Yu Bin. Výsledkem by byl nárůst inflace a zpomalení hospodářského růstu světových ekonomik. Zdroj: E15

    14.7. 2011
    Minnesotě, Kalifornii, Washingtonu hrozí státní bankrot
    Čím dál víc amerických států řeší finanční problémy. V Minnesotě od 1. července kvůli neschválenému rozpočtu dostali státní zaměstnanci neplacené volno a nefungují úřady. Z Kalifornie, která chce své vleklé trable řešit vyhlášením samostatnosti utíkají podnikatelé, výroba se přesouvá jinam, a lidé jsou zatěžováni čím dál vyššími daněmi. V srpnu může být "na mizivě" i Washington. Americe hrozí, že se 2. srpna octne federální ministerstvo financí bez peněz a Amerika bude v krajním případě nucena vyhlásit bankrot a vláda přestane vyplácet penze, žold vojákům a platit nasmlouvaným dodavatelům. Dohodě politiků brání strach z nanejvýš nepopulárního zvyšování daní. Podstatnou část viny na tom mají zákonodárci, kteří jsou proslulí tím, že těžko uzavírají kompromisy. Zdroj: Lidové noviny

    13.7. 2011
    Vivat Italia!
    Jen nedlouho poté, co investoři nadšeně aplaudovali rozhodnutí řeckého parlamentu přijmout další baliček úsporných opatření a všichni tiše doufali v "klid na práci", přišla Itálie. Situace je o to prekérnější, že Itálie je třetí největší ekonomika euroz.óny. Záchrana Řecka (představujícího 2,5 procenta HDP eurozóny) byla v mnoha ohledech velmi tvrdým oříškem, s nímž si evropští politici a bankéři poradili jenom s odřenýma ušima. Praktikovat podobnou "vyčkávací" strategii v případě kolosu jménem Itálie by bylo fatální. Korunu všemu o víkendu nasadil šéf ECB Jean-Claude Trichet, který současnou dluhovou situaci evropských vlád prohlásil za věc nikoliv lokálního, ale globálního významu. A aby toho nebylo dost, pňhodil k tomu ještě perličku ve formě přiznání, že evropské vlády na další (případnou) záchrannou operaci svého bankovního sektoru prostě nemají prostředky. Tím jenom potvrdil to, co by všichni v tomto okamžiku již měli vědět. Problém předluženosti "západního" světa nebude mít bezbolestné řešení, a pokud tomu někdo věří, je snílek. V tom má Jean-Claude Trichet do značné míry pravdu a lze jenom zatleskat tomu, že to konečně přiznal. Spojeným státům do ,.bankrotu" zbývají přibližně dva týdny. a i když je pravděpodobné, že k navýšeni ďluhového stropu nakonec dojde, bude to ještě nervák. V Evropě se sice omílají stále stejná jména, ale zapomíná se například na Belgii. Země, která již rok nemá vládu, patří mezi největší dlužníky v poměru k HDP a mnoho analytiků ji považuje z pohledu eskalace problémů za rizikovější než Španělsko a Itálii. Ve srovnání s Řeckem, které dluží pouze 146 mld. EUR dluží Španělsko 846 mld. EUR a Itálie dokonce 1100 mld. EUR. Kde vezme Eurozóna peníze na pomoc ostatním ohroženým státům je otázká téměř Hamletovská... Zdroj: Lidové noviny

    11.7. 2011
    Jak mohou vypadat první hodiny po superkrachu?
    Když by měly být splaceny všechny dluhy (a někdy zaplaceny být musí), bylo by k tomu potřeba 3 bilionů euro. Tyto peníze neexistují - k dispozici by byly nanejvýš v případě, kdy by byly vyvlastněny všechny banky, firmy a soukromé osoby v dosahu eura a jejich peníze by byly použity na splacení těchto dluhů. V tom spočívá nebezpečí, že by v jednom okamžiku velcí spekulanti (především velké banky) společně vsadili proti euro nebo prostě proti všem státním úvěrům eurozóny, což by pak mohlo vést k super krachu eura. Tohoto rizika si je zřejmě německá vláda vědoma. Pokud je tato zpráva ze Švýcarska pravdivá, pak by se člověk měl na tento den připravit. Pro tento případ jsou připraveny plány na bezprostřední zavedení otevřené diktatury. To představuje uzavření bank a bankomatů, přerušení obchodování na burze, uzavření internetu a nasazení zásahových jednotek proti občanům. Pokud přijde měnová reforma, pak by se měl člověk zeptat starších lidí, kteří zažili rok 1948, jak se dá proti tomu chránit. Kupovat zlato dokud je levné, resp. dokud mají peníze ještě hodnotu. Zdroj: Osud.cz

    6.7. 2011
    Cena zlata dál poroste, až ke 2000 dolarů
    Zatímco v roce 2000 představovala poptávka investorů po zlatě 4,8 procenta celkové poptávky, loni to bylo již téměř 40 procent, což je podle analytiků jasná změna trendu a počátek nové fáze na tzv. býčím trhu.Tuto novou etapu mají charakterizovat institucionální investoři, jako jsou pojišťovny a penzijní fondy. Růstu ceny zlata vůči papírovým měnám nahrává i nadměrná zadluženost mnoha zemí. Obavy z rostoucích dluhů v ekonomikách eurozóny, jako jsou Řecko, Irsko a Portugalsko a Itálie jsou klíčovými faktory pro rychlý vzestup cen zlata na nová maxima. Ve své 6000 leté historii zlato nikdy neztratilo svou hodnotu a i nadále zůstává vhodnou pojistkou jako protipól nekrytých papírových měn. Cena zlata se zvýšila během pěti let o 140 procent. Díky přetrvávající silná poptávce investorů především z Číny a Indie se cena zlata může během následujících 12 měsíců dostat nad 2000 dolarů za unci což představuje nárůst hodnoty o dalších 38 procent. Dlouhodobá cílová hodnota ve výši 2300 dolarů, formulovaná již před třemi lety, by se tak z dnešního pohledu mohla dokonce jevit jako konzervativní. Zdroj: Lidové Noviny

    5.7. 2011
    Dluhová krize není jen evropská, ale globální
    Dluhová krize není jen evropský problém, ale globální, řekl včera šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trachet, který na podnikatelské konferenci v jižní Francii také uvedl, že špatná situace veřejných financí na obou stranách Atlantiku nedovolí Evropě ani Spojeným státům podruhé zachraňovat své bankovní sektory. Západní země se již nemohou v případě další finanční krize opírat o solidní úvěrové ratingy a své veřejné finance a budou se muset zaměřit na přísnější regulaci bank. "Je naší naprostou povinností v tom uspět, protože podruhé už na žádné straně Atlantiku nemůžeme vychrlit 27 procent HDP, abychom zabránili zhroucení finančního sektoru." Zdroj: Patria.cz

    5.7. 2011
    Desetitisíce stavebních spoření ročně skončí v rukách exekutorů
    Exekutoři se zaměřují na stavební spoření a připravují tak dlužníky zbytečně o desítky tisíc korun na státní podpoře. Předčasným výběrem peněz totiž poruší podmínky smlouvy. Jen během letoška se to stalo už desítkám tisíc lidí a případů stále přibývá. I kvůli tisícikorunové pokutě pak musí kromě dlužné částky zaplatit několikatisícovou odměnu exekutorovi a advokátovi. Na státní podpoře mohou ztratit až 18 000 Kč. Sáhnout na spoření je pro exekutora jednodušší, než dostat se k penězům na běžném účtu. Informaci o tom, jestli má dlužník peníze u spořitelny, totiž snadno zjistí nahlédnutím do evidence ministerstva financí, zatímco údaje od bank dostane až po několik týdnů či měsíců po jejich odeslání. Exekutor musí peníze zajistit ihned, jak na ně přijde. V letošním roce tak exekutoři sáhli na stavební spoření už tisícům klientů. Zdroj: Lidové Noviny

    4.7. 2011
    Úvahy o právu na zastřelení exekutora
    Každý má povinnost platit své dluhy. Věřitel má vždy právo je vymáhat. Nelze tak ovšem konat za cenu další nespravedlnosti, neřkuli loupeže za bílého dne. Stále častěji se objevují úvahy o zastřelení exekutora, coby cizího vetřelce, který se vloupal do mého domu, je správné. Mají pravdu. Exekutor není úřední osobou ale soukromým podnikatelem, který se živí vymáháním dluhů. Právo exekutora vloupat se bez kontroly do cizího domu odporuje logice i ústavě. Exekutor pověřený soudem může mít právo dluhy vymáhat. Nikdo nemá ovšem právo v rámci vymáhání dluhu zabavovat majetek kohokoli jiného než dlužníka. Soud ovšem nemůže nařídit a schválit zabavení majetku, který není ani nebyl v držení dlužníka. A nikdo nemůže po nikom chtít, aby na své náklady a navíc o své újmě někde dokazoval, že jeho majetek je jeho. Nikdo nemá právo porušovat domovní svobodu toho, kdo není dlužníkem, navíc bez asistence orgánu, který by kontroloval jednání exekutora. Exekutor nemůže být všemocný lovec lidí s pravomocemi, které nemá ani policie, ale dokonce ani soud. Dlužníci v ČR jsou vůbec zajímavé téma. Ti, co dluží deseti a stamiliony, žijí a zřejmě dál budou žít spokojeně. Stát jim v mnoha případech dlužné stamiliony odpouští. [ Celý článek ]

    3.7. 2011
    Iluze státní podpory spoření
    Podle posledního průzkumu veřejného mínění provedeného na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 až 65 let si celkem 95 procent lidí přeje, aby bylo zachováno "státem podporované stavební spoření". Podle této zprávy si občané drtivou většinou přejí zachovat něco, co ve skutečnosti vůbec neexistuje. Jednak totiž toto limitované spoření finančně nepodporuje stát, neboť ten žádné vlastní peníze nemá, nikdy neměl a také nikdy mít nebude. Správně řečeno jde tedy o jeden druh spoření dotovaný plátci daní, tedy zcela všemi občany, a to bez ohledu na to, zda si "stavebně" spoří či nikoliv. A to prostřednictvím státního aparátu, tedy velmi neefektivně. Jinak řečeno: jde o druh spoření, na které si spořící většinově sami přispívají, přičemž jim z přispívané částky nemalý díl odloupne stát. Klasická poučka pak říká, že pokud stát při přerozdělování daní laskavě na něco přispívá jednou korunou, musí na to vybrat na daních koruny dvě. Proč si občané nepřejí, aby jim státní aparát nechával peníze rovnou (a tedy poměrně větší, pravděpodobně dvojnásobnou sumu, ušetřilo by se s tím i spoustu nákladů na přerozdělovače, jejich kanceláře, mobily, sekretářky, služební auta atd.) Zdroj: Lidové Noviny

    29.6. 2011
    Brusel chce zdanit finanční transakce v celé EU
    Evropská komise navrhne zároveň s novým rozpočtem zavedení daně z finančních transakcí v celé EU a zmrazení zemědělských výdajů od roku 2014. Zákulisní informace zatím neznějí pro Českou republiku nijak příznivě. S novým rozpočtem má přijít i výrazné omezení čerpání z unijních fondů pro Česko i další chudší státy EU. V současném rozpočtovém období je přitom Česká republika největším příjemcem dotací v přepočtu na obyvatele. V novém rozpočtu, který mají dnes erokomisaři také na stole, by podle diplomatických zdrojů měla unie nejvíc omezit takzvanou kohezní politiku, tedy peníze, které putují do nejchudších regionů v EU. Tam kromě Prahy patří i všechny české kraje, protože nedosahují ani k hranici 75 procent průměru životní úrovně v Evropské unii. Eurokomisaři tak chtějí snížit závislost na příspěvcích členských států. Zdroj: Lidové Noviny

    28.6. 2011
    UBS: Dolar jako dominantní rezervní měna do 25 let skončí. Nastupuje zlato
    Více než polovina dotázaných manažerů centrálních bank kontrolujících přes 8 bilionů dolarů se domnívá, že Americký dolar ztratí během příštích 25 let svůj status světové rezervní měny. Šéf Světové banky Robert Zoellick minulý rok navrhoval nový monetární systém, který by zahrnoval mix hlavních světových měn, který by mohl být doplněn i o zlato. Zlato hraje čím dál větší roli v portfoliu centrálních bank a v následujícím desetiletí uvažují markantně zvýšit své rezervy zlata. Světové centrální banky nakoupily v tomto roce již 150 tun zlata a zřejmě bude překonán rekord z roku 1971, kdy se rozpadl tzv. Brettonwoodský měnový systém. Experti proto předpokládají, že zlato bude nejlépe se zhodnocujícím aktivem v následujícíh letech. Cena zlata se jen za poslední rok zvýšila o 20%. Zdroj: Hospodářské noviny

    27.6. 2011
    Banky děsí daňový zákon USA
    Pokud světové banky nevyhoví požadavkům a nesdělí citlivé informace o účtech svých amerických klientů, srazí jim americké úřady 30 procent z příjmů pocházejících z amerického území nehledě na to, jestli jde o jejich příjmy, či příjmy jejich klientů. Pro banky je výhodnější ustoupit. České banky budou muset zavést procesy vyhovující požadavkům FATCA bez ohledu na počet amerických klientů. Zdroj: Lidové Noviny

    25.6. 2011
    Většina západních politiků Kaddáfímu po kotníky nesahá
    Na další mohutné demonstraci na podporu Kaddáfího se včera sešlo až 2 miliony Libyjců. Výhody, které občané Libye díky Kaddáfimu mají a které jim chtějí demokraticky státy EU vzít jsou snem pro všechny české občany. Elektřina v celém státě je zdarma (v domech nejsou elektroměry). Litr benzínu je pětkrát levnější než šálek kávy. Stojí zhruba jednu korunu. A to se některým Libyjcům zdá předražený v porovnání s Irákem, kde za Sadama Husajna stál litr benzínu jenom čtyřicet haléřů. Každý občan, který doloží, že je zaměstnán alespoň dvě hodiny denně, dostane státní byt, který pak platí jednou za rok - zhruba 350 Kč. Plyn je zadarmo. U benzínové pumpy se mění láhve zdarma jen proti podpisu. Zdravotní péče je zdarma. Vzdělání je zdarma. Žáci mají jedny učebnice ve škole a druhé doma. Nemusí je tedy přenášet jako naši žáci. Rodiče, kteří vychovali vysokoškoláka, dostávají za odměnu finanční příspěvek. Minimální mzda je v Libyi stanovena na šest tisíc Kč. Kdo jí zrovna nedosáhne, stát mu ji doplatí. Lékařský zákrok, na který v Libyi nejsou odborníci, stát plně i s cestou hradí v zahraničí. V Libyi se nekrade. Auta se nezamykají. Je tam obrovská úcta vůči starším občanům. Státní zaměstnanci mají možnost jednou za 10 let vyměnit veškeré příslušenství v bytě zdarma. Libye pomoc od státu EU nepotřebuje. Je to cca 20krát větší země, než Česká republika a nesmírně bohatá. Má kvalitní naftu, nejlepší na světě protože neobsahuje síru. Arabští šejkové ze své nafty vyrobí 38 produktů, z libyjské se vyrobí 70 produktů. Důvodem problémů v Egyptě bylo zprivatizování 800 podniků státní správy a pokles výdělku se ztrátou zaměstnání (jako u nás). Tomu Kaddáfí chce zabránit. Současná okupace Libye je nešťastná. Libye má totiž obrovskou budoucnost. Zdroj: Osud.cz

    23.6. 2011
    ČR má již nyní neúměrně vysoké daně
    Vyspělým světovým ekonomikám stačí na provoz slušně fungujícího sociálně-tržního hospodářství stačí necelá třetina hospodářského produktu země. V roce 2009 inkasovaly veřejné rozpočty ČR celkem 1383,9 miliardy korun což představuje 38,2 procenta hrubého domácího produktu. Rok 2009 byl ve k tomu ještě ve znamení recese, takže daňové příjmy byly podprůměrné. Stát má tedy peněz habaděj - že s nimi neumí hospodařit, je jiná věc. Není tedy řešením zvyšovat daně... Zdroj: Lidové Noviny

    22.6. 2011
    Zadluženost obcí v ČR roste
    Téměř o třetinu (v porovnání s loňským rokem) vzrostl počet obcí, jejichž hospodaření vyhodnocuje ministerstvo financí jako rizikové. Obce mají nejen vysoké dluhy, ale také málo peněz a vysoký podíl výpůjček. Celkové zadlužení českých obcí se letos vyšplhalo na 83 miliard korun. Zdroj: Lidové Noviny

    21.6. 2011
    Prognóza: Do do tří let vzroste zadluženost ČR o 50%
    Státní dluh České republiky se v prvním čtvrtletí zvýšil o víc než 60 miliard korun na 1,404 bilionu korun. Údaje z počátku dubna včera potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 133 000 korun. V letošním roce si chce ministerstvo financí půjčit dalších 220 miliard korun, v roce 2012 téměř 219 miliard a v roce 2013 si hodlá půjčit 207 miliard korun. Během následujících 3 let se tedy počítá se zvýšením dluhu ČR o 50%... Zdroj: Lidové Noviny

    20.6. 2011
    Řekové vybírají úspory a kupují zlato
    Řekové pokračují ve vybírání úspor z bankovních vkladů a kupují za ně zlato. Připravují se tím na možnost vyhlášení státního bankrotu a očekávané útoky vkladatelů na banky. V prvním čtvrtletí řečtí vkladatelé vybírali z bankovních účtů úspory tempem 1,5 až dvou miliard eur měsíčně. Loni stáhli z domácích bank zhruba 30 miliard eur, což představovalo přes 12 procent celkového objemu úspor, plyne z odhadu řecké centrální banky.

    Řecko v současnosti dluží zahraničním bankám asi 145 miliard dolarů. Podle zjištění Lidových novin činí dluh vůči českým bankám 12,5 miliardy korun. Řekové vědí, že finanční pomoc Řecku není známkou evropské solidarity, ale snahy ochránit bankovní sektory zejména Německa, Francie, Velké Británie a Rakouska. Pokud by Řecko spadlo do bankrotu, přijde pravděpodobně i ECB o 30 až 50 miliard eur. Vzhledem k tomu, že její základní kapitál je 10 miliard eur, centrální banka Eurozóny by byla de facto insolventní. Zdroj: Lidové Noviny

    20.6. 2011
    Hrozí Evropské centrální bance Insolvence?
    Západní svět se topí v dluhu. V roce 1977 dluh USA dosahoval 3,29 bilionu dolarů. Během další pěti let se téměř zdvojnásobuje a v roce1983 činí 6,47 bilionu dolarů. Další zdvojnásobení přichází o sedm let později, kdy v roce 1990 činí dluh 13.1 bilionu dolarů, o deset let později je to již 26,2 bilionu dolarů. Poslední údaje, platné ke konci ledna roku 2009, hovoří o 52,9 bilionu dolarů. Vzhledem k tomu, jak rychle se "tiskařské lisy" točí od roku 2009, budou čísla v roce 2016 nepochybně zajímavá.

    Praktickým problémem této možná zajímavé statistiky je, že růst dluhu resp. zadlužení má bod, kdy už to prostě dál nejde. Tím bodem je okamžik, kdy objem nově vytvářeného dluhu nestačí na zaplacení stávajících úroků. Jakmile se k tomuto milníku dostaneme, není cesty zpět a bankroty se začnou řetězit.

    Vzhledem k tomu, že například Deutsche Bundesbank drží dluhopisy evropských států v objemu cca 300 miliard eur, úpadek Řecka a následný vývoj by situaci po pádu Lehman Brothers strčil do kapsy.

    Již několikrát bylo zmíněno, že pomoc Řecku není známkou evropské solidarity, ale snahy ochránit bankovní sektory zejména Německa. Francie. Velké Británie a Rakouska. Do celé rovnice však nyní s palčivou naléhavostí začaly vstupovat také centrální banky. Pokud by Řecko spadlo do bankrotu, ECB velmi pravděpodobně přijde o 30 až 50 miliard eur. Vzhledem k tomu, že její základní kapitál je 10 miliard eur, centrální banka Eurozóny by byla de facto insolventní. Zdroj: Lidové Noviny

    17.6. 2011
    Spojené státy bojují s časem
    Obama se snaží všemi možnými prostředky přesvědčit Kongres, aby zvýšil strop pro zadlužení. Ten současný činí 14,3 bilionu dolarů. tedy téměř 100 procent amerického HDP, a USA jej překonaly už v polovině května. Konečný termín, dokdy má být limit zvýšen, je stanoven na 2. srpna. Pokud by ani k tomuto datu zákonodárci strop neupravili, dostaly by se Spojené státy do platební neschopnosti. Šéf americké centrální banky Ben Bernanke varoval, že byť jen krátké přerušení plateb jistiny či úroku z amerických státních dluhopisů by mohlo na finančních trzích a v platebních systémech způsobit obrovské turbulence a nezvýšení limitu pro zadlužení USA by mohlo způsobit novou finanční krizi. Ratingové agentury USA varovaly, že pokud Amerika spor bleskově nevyřeší, mohla by přijít o prestižní rating na nejvyšším možném stupni AAA. Zdroj: Lidové Noviny

    17.6. 2011
    Inflace je v USA nejvyšší za tři roky
    Spotřebitelské ceny v USA v květnu vzrostly nejvýrazněji za poslední tři roky. Zdroj: Lidové Noviny

    17.6. 2011
    Podvodné praktiky obchodníků a finančních domů
    Konspirace a podvod. To jsou obvinění, která si vyslechli v soudní síni dosud nedotknutelní obchodníci Wall Street z nichž již 43 bylo usvědčeno ze zločinu. Státní žalobci začali vyšetřovat velké finanční domy a hlavně jejich pochybné praktiky, které se podílely na kolapsu realitního a finančního trhu a na vypuknutí finanční krize roku 2008. Publicista Matt Taibbi upozorňuje na to, že právě těmito praktikami byly ze světového "bohatství" odcizeny miliardy až biliony dolarů a spousta běžných občanů právě kvůli nezodpovědnému chování bank stojí na prahu bankrotu.

    Nevýhodou téměř milionu lidí, kteří částečně v důsledku podivných praktik bank stojí teď na prahu bankrotu a mohou brzy přijít o svůj domov, je, že nepatří ke smetánce a nejsou bohatí. Pro bankéře na Wall Střeet je typické, že udržují velmi dobré kontakty s politiky. A to jak s vládnoucími demokraty, tak pro jistotu i s opozičními republikány. Často je nejen podporují, ale pořádají pro ně fundraising. Tyto vazby často právě vyšetřování často komplikovaly.

    Praxe, díky které banky vydělaly miliardy dolarů, byla v podstatě jednoduchá. Bankéři vytvořili z tisíců velmi nekvalitních hypoték, kterých se chtěli zbavit, nové cenné papíry, které vydávali za nejkvalitnější a také je za tomu odpovídající cenu dál prodávali. To, že jsou tyto cenné papíry nejlépe zajištěné, bankéři z Wall Sreet tvrdili bez ostychu jak zahraničním bankám, tak i investorům, penzijním fondům nebo pojišťovnám. Až časem se ukázalo, co vlastně dotyční koupili. Mnoho institucí a soukromníků se přiblížilo krachu, velké množství těchto hypoték nedokázali dlužníci splácet. A výsledek? Otřes na celém finančním trhu a kolaps realitního trhu.

    Další fáze newyorského vyšetřování se možná zaměří i na miliardy dolarů, které banky samy půjčily progresivním poskytovatelům hypoték, kterým tak daly zelenou tomu, aby v této pochybné praxi pokračovali.

    Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) v nedávném prohlášení uvedla, že banka Goldman Sachs prováděla nepravdivé údaje a úmyslně ignorovala klíčová fakta ohledně produktů,navázaných na hypotéční dluh na pokrytí pádu amerického trhu s nemovitostmi.

    A co je zatím nového na Wall Street? Průměrné roční mzdy ředitelů bank i loni vzrostly. Zatímco v Evropě zhruba o třetinu, šéfovi Goldman Sachs plat vzrostl až na patnáctinásobek ročního platu roku 2009. Zdroj: Lidové Noviny

    07.6. 2011
    Reformy přes mrtvoly
    Vláda znovu a znovu opakuje stejné chyby. V očích mnoha lidí se z pravicové vlády, která má omezovat stát a snižovat výdaje, stala vláda, která zvyšuje daně a škrtá jen těm, kteří se nemohou bránit. Vládě v současné době nevěří 90 procent občanů a téměř 80 procent lidí odmítá navržené reformy důchodů a daní. Většinu příjmů z vyššího výběru DPH bude muset vláda zase utratit na vyšších nákladech státu, vyšších důchodech a sociálních dávkách kvůli vyšší inflaci, kterou rostoucí DPH vyvolá a celková ekonomika se tím o to více zpomalí. Na ozdravění veřejných financí včetně zbytečných reformních nákladů budou tedy potřeba další zdroje. Vláda si dokonce nově nechala dát nálepku vlády, která znárodňuje soukromým zdravotním pojišťovnám dobrou prací ušetřené miliardy korun, které hodlá využít na pokrytí vyšších nákladů ve zdravotnictví způsobené plánovaným zvýšením DPH. Čeho všeho se dočkají majitelé prosperujících firem sídlících v České republice, až vláda bude potřebovat další miliardy další zvýšování daní nebude připadat v úvahu? Zdroj: Lidové Noviny

    07.6. 2011
    Jistota rodičů na účet dětí
    Skoro 60 procent mladých Řeků, Italů a Portugalců z generace 18 až 34 let žije u rodičů. Postavit se po studiích na vlastní nohy je v jižní Evropě asi nejtěžší z vyspělého světa. Nezaměstnanost mladých lidí do 25 let dosahuje ve Španělsku 43,5 procenta. Jen o málo lépe jsou na tom mladí Řekové s nezaměstnaností 32,5 procenta, následovaní Italy s 28, Francouzi s 24 a Portugalci 23 procenty. Dát výpověď staršímu zaměstnanci je tak drahé, až se to pro podnikatele stává prakticky nemožným. Ve Španělsku musíte člověku s trvalou smlouvou zaplatit za každý odpracovaný rok 45 dní odstupného. Na roční prázdniny na účet zaměstnavatele vám stačí setrvat osm let. Potenciál mladých generací se v Evropě cíleně ubíjí. "Kapitalismus je nemoc", "bankéři jsou zločinci", "demokracie nefunguje" a obrázky z hákovými kříži na vlajkách EU protestují mladí Španělé a Řekové už pár týdnů proti současné situaci. Zdroj: Lidové Noviny

    05.6. 2011
    Lákavé snížování splátek u půjček...
    Úvěr nejmenované společnosti ve výši 200 000 Kč se splatností 7 let a úrokovou sazbou 12,9% p.a. má měsíční splátku 3 628 Kč. Poplatek za vyřízení je 2 000 Kč a za vedení účtu je 59 Kč měsíčně. RPSN je 14,92% p.a. a celková částka splacená spotřebitelem je 311 552 Kč. Pokud by hranice lichvy by byla 20% p.a., tak tento úvěr, nemůže být nazván lichvou... ale při podrobnějším vypočtu... kdy se přeplatek 111 552 Kč vydělí dobou 84 měsíců, se dojde k překvapivému zjištění... že ze splátky 3 628 Kč tvoří výdaje na úrok 36,60% měsíčně (1328 Kč) z každé splátky... k tomu 1,62% tvoří výdaje na poplatek (59 Kč měsíčně)... plus 0,65% (2000 Kč za vyřízení úvěru).... Takže pokud tyto reálné výdaje z každé splátky tvoří 38,88%... hranice lichvy byla překročena. Nižší splátky pak těmto společnostem bohatě kompenzuje to, že dlužníkovi po celou dobu úvěru účtují úroky z půjčené a nikoli z dlužné částky, která se při splácení postupně snižuje...

    03.6. 2011
    Rodinám chybějí peníze na spoření
    54% českých domácností má problémy ušetřit významnější částky. Většina příjmů padá na všední výdaje. Se sjednocením sazby DPH se toto číslo ještě zvýší... lidé nebudou mít prostředky na to aby si spořili na penzi v soukromých fondech... Zdroj: Lidové Noviny

    02.6. 2011
    Vraťte Rekům jejich drachmu
    Řecko nečelí problému nedostatku finanční hotovosti, který by mohla odstranit injekce zvenčí. Celá krize má počátky v základech ekonomiky. Zatímco v Německu vzrostla od roku 2005 cena práce o pět procent, v Řecku to bylo 0,15. Bez možnosti ovlivňovat kurz své měny tak země přišla o schopnost konkurovat ostatním. Je jasné, že návrat k drachmě znamená kritické ohrožení projektu eura a přinesl by novou vlnu bankovní krize do Evropy, bez toho se ale Řecko nikdy nezvedne. Argentinu po vyhlášení bankrotu a devalvace měny zasáhla vlna nepokojů, investoři utíkali ze země a jejich peníze s nimi. Brzy se ale vrátili a dnes tamní ekonomika roste tempem devět procent za rok. Zdroj: Lidové Noviny

    02.6. 2011
    Reputace bankéřů dostala další ránu
    Reputace finančního sektoru je ve Spojených státech v posledních letech přímo katastrofální. Právě americké bankovní domy byly z velké míry zodpovědné za nejhorší finanční krizi od 30. let minulého století. A přichází další tvrdá rána na solar. Americký Národní úřad pro ekonomický výzkum zveřejnil studii, v níž poukazuje na fakt, že nejagresivněji lobbující finanční instituce, které utrácely za lobbing ve Washingtonu nejvíce peněz, uzavíraly nejrizikovější hypoteční úvěry. Zároveň pomocí různých finančních instrumentů zabezpečily větší počet těchto úvěrů a nabízely je investorům. Po splasknutí bubliny obdržely "odměnu" za své úsilí v podobě největší části ze 700 miliardového záchranného balíku. Znechucení amerických daňových poplatníků je tudíž naprosto pochopitelné. Jsme svědky morálního hazardu ve své ryzí podobě. Díky většímu množství finančních prostředků na lobbování vzrůstal vliv bank ve Washingtonu, pocit nezranitelnosti rostl a spolu s ním se zvyšovala i ochota bank riskovat. Odměnou byly vyšší krátkodobé zisky a bonusy pro zaměstnance. Po splasknutí bubliny se "investice" do lobbingu vrátila. Nezodpovědnost a chamtivost byly oceněny, když nejagresivněji lobbující banky dostaly největší část prostředků ze záchranných fondů. Situace se navíc ještě zhoršila. Banky, které byly příliš velké na to, aby zkrachovaly, jsou nyní ještě větší. Rozpočty na lobbování opět bobtnají, regulace finančního sektoru se stává bezzubou a trh derivátů je nadále minimálně regulovaný. Finanční sektor v USA se zarputile snaží vrátit poměry na předkrizovou úroveň a daří se mu to. S jistotou tak lze říci, že rok 2008 nebyl poslední finanční krizí. Zdroj: Lidové Noviny

    25.5. 2011
    Kdo zvolí penzijní fondy, přijde o část důchodu

    MÉDIA: Kdo si po spouštění reformy odvede zmíněná tři procenta do soukromých fondů, tomu klesne základ pro výpočet stáních důchodů o jednu pětinu. Malá reforma snižuje náhradový poměr důchodu ze současných 40 procent průměrné hrubé mzdy na pouhých 36 procent v roce 2030. Člověk se mzdou šestnáct tisíc korun si odvede do fondu 480 korun, ale důchod se mu sníží o 1500 korun.

    Spočítal jsem si laickým výpočtem (nemusí odpovídat realitě)... kolik tedy zaplatím fondům podle definitivního návrhu vlády při spoření 1200 Kč měsíčně... tedy 14 400 Kč ročně s negarantovaný výnosem nejvýkonnějšího fondu 9% ročně při poplatcích 216 Kč ročně a 0,6% ročně ze spravovaného vkladu a se započtením daněnní výnosu 15% ročně... činí po 40 letech:

    Moje vklady: 576 000 Kč
    Konečný majetek: 3 050 581 Kč
    Celkově zaplaceno na daních z výnosu: 517 033 Kč
    Celkově zaplaceno na poplatcích fondu: 247 372 Kč
    Celkově zaplaceno do cizích kapes: 764 405 Kč

    Ve čtyřicátém roce činí moje roční vklady 14 400 Kč roční výnos 274 552 Kč roční výdaje 60 886 Kč (15% daň státu 41 182 Kč + poplatky fondu 19 919 Kč) takže 22% ročně mizí ve čtyřicátem roce mého letitého snažení v cizích kapsách.

    Pokud spočtu celkové daně z tohoto spoření a vydělím 40 lety a 12 měsíci dostanu průměrnou měsíční penzijní daň... (takto skrytou), která činí 89% z každého mého vkladu tedy 1077 Kč měsíčně.

    Pokud spočtu celkové poplatky odvedené fondu z tohoto spoření a vydělím 40 lety a 12 měsíci dostanu průměrný měsíční poplatek... (takto skrytý), který činí 44% z každého mého vkladu tedy 533 Kč měsíčně.

    Pokud spočtu celkové výdaje z mého spoření a vydělím 40 lety a 12 měsíci dostanu číslo, které je dokonce vyšší než můj vklad.

    Při průměrné valorizaci mezd o 5% ročně bude průměrný měsíční plat za 40 let 138 000 Kč... a k tomu úměrně vzrostou i ceny základních potřeb... bude i tako nominálně vysoká částka stačit na pár měsíců života. Pokud pomineme podmínky valorizace plateb či poplatků, a možné sankce (předčasné ukončení, nedodržení plateb atd.) a zohledníme inflaci... která jen od roku 1995 (15 let) snížíla životní úroveň úspor o cca 50%, dovoluji si tvrdit, a vzhledem k riziku, že se k majetku takto spořenému mohu a nemusím dostat... že toto řešení reformy se mi jeví velmi nepřitažlivě a to i při nejvyšším výnosu 9% ročně, který prý vychází z průměrných meziročních nárustů burzovních indexů posledních 10 let. Podíváme-li se na historický graf burzovních indexů... dalo by se říci, že indexy stabilně dlouhou dobu jen rostly, aby pak během jednoho roku vše zase ztratily a kdo ví kolik z toho růstu mají na svědomí jen bubilny či inflace... tedy pokles hodnoty peněz... jejímž nejvěrnějším ukazatelem jsou meziroční nárůsty ceny zlata... které v desetiletém průměru představují růst 15% ročně... za současné zadluženosti ekonomik celých států a výši burzovních indexů pohybujících se pod maximální úvratí... jsem k růstu a properitě penzijního systému velmi skeptický... a to nejen z důvodu neupřesnění podmínek pro zrušení a výpovědi tohoto dobrovolného penzijního spoření... a hlavně díky zaslechnutí informace padnuvší v pořadu otázky Václava Moravce z úst nejpovolanějších, že přes tak skvělé desetileté období růstu burzovních indexů činil konečný očištěný výnos penzijních fondů pár desetin procenta... Autor: Petr Vaníček manažer projektu Spoření se zlatem

    24.5. 2011
    Počet bank v USA ohrožených bankrotem je nejvyšší za 18 let

    Počet bank v USA, kterým hrozí bankrot, byl za první tři měsíce roku nejvyšší za 18 let. Bankrot ohrožuje téměř 12 procent všech federálně pojištěných bank, uvedla dnes Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC). Zdroj ČTK

    24.5. 2011
    Naděje nad odlužení ekonomik mizí...

    Zhruba před sto lety začaly postupně ve všech státech světa mizet peníze v té podobě, v jaké je pračlověk vynalezl: jako něco reálně cenného, např. vzácný kov. Bankovky byly jakýmsi cenným šatnovým lístkem na dané množství kovu uloženého v šatně zvané banka. Nové moderní peníze jsou oproti tomu samy o sobě naprosto bezcenné, nejsou ničím kryty. Jejich množství není nijak omezeno, ani důlní činností v Jáchymově. A tak by si jich vláda mohla chtít natisknout libovolné množství.

    Centrální banky tu měly být od toho, aby oddělovaly toho, kdo v ekonomice nejvíc utrácí, tedy vládu, od toho, kdo peníze tiskne. Dnešní dny ukazují, že realita může být jiná a i regulátor (banka) se může dostat do područí regulovaného (vlády). U nás máme naštěstí jednu z nejnezávislejších bank na světě, ale co se dnes děje ve zbytku světa... Nicméně vládám dodnes zůstávají (kromě bankovních rotaček) ještě dva alternativní zdroje: daně a půjčky. Každodenní zprávy z různých částí Evropy ukazují, že ani zde se politikové ve vládách neumějí chovat a nežít si nad poměry. A tak jako dostali poručníka v otázce tvorby peněz, ekonomové dnes volají po vytvoření poručníka i v otázce schodků vládních výdajů. Naděje, že by veřejné finance dokázal nějaký apolitik vyvést z bryndy, do které je neapolitici dále tlačí, znatelně mizí... Zdroj: Lidové noviny Petr BARTOŇ

    24.5. 2011
    Stavební spoření? Benefit hlavně pro bohaté

    Je až s podivem, že stát léta utrácel deset až 16 miliard ročně, aniž by systematicky vyhodnocoval zda tento program plní svůj účel a jaké má důsledky. Principem stavebního spoření mělo být, že klient nejprve několik let spoří, potom naspořenou částku vybere, a navíc dostane úvěr. 82 procent všech úvěrů jsou úvěry překlenovací. Klient si bere úvěr, aniž by musel cokoli spořil. Tento úvěr následně splácí z vkladů do stavebního spoření, které jsou samozřejmě dotovány. Z ekonomického hlediska se tedy nedotuje nic jiného než splátky úvěrů. Mezi chudšími domácnostmi využívá stavební spoření pětina z nich. Naopak mezi domácnostmi s příjmy od 20 do 50 tisíc korun jsou to dvě třetiny. Stavební spoření je tak programem pro střední a bohatší vrstvy. Prohlubuje rozdíly v životní úrovni mezi domácnostmi se středními a nízkými příjmy. Opravdu chceme vybírat daně a vracet je těm bohatším na úkor chudších?

    Podpora určená pro stavební spoření se vybírá na daních, které lidem chybí na nákup všeho ostatního. Proč podporovat zrovna stavebnictví na úkor ostatních? Proti krácení podpor stavebního spoření širší voličské vrstvy neprojevily viditelný odpor - na rozdíl od, jiných škrtů či daňových návrhů. Voliči si zřejmě dobře uvědomují, že touto dotací si jen přesouvá peníze z jedné kapsy do druhé. Většina dotací na podporu úvěrů vůbec nejde - úvěr čerpá necelý milion klientů oproti pěti milionům spořitelů. Jakou část státní podpory tedy nepřímo získávají stavební spořitelny za to, že si mohou dovolit poskytovat úvěry s nižšími úroky spoření s nižšími poplatky? Vlna akčních nabídek, kterou spořitelny rozjely po krácení podpor na začátku tohoto roku naznačuje odpověď. Stavební spoření je pro státní rozpočet drahé a bude vždy vysoko na seznamu škrtů. V budoucnu se můžeme dočkat opakovaných pokusů o zrušení podpory a jednoho dne tento sporný a drahý program přestane zatěžovat naše peněženky. Zdroj: Lidové noviny Libor DUŠEK zástupce ředitele CERGE-EI/IDEA

    16.5. 2011
    Řecko? Německo je problém

    Evropská rotačka na peníze (Evropská centrální banka) sídlí ve Frankfurtu (Německo). Kdo vlastní rotačku, má velkou moc. Bohatství se přesouvá od toho, kdo spoří, k tomu, kdo utrácí. Vylupování řeckých peněženek se tedy pro německou elitu stalo přijatelnější než řecký bankrot. Nevytlouká se už ani starý klín klínem novým (přefinancování starého dluhu), nýbrž se Řecku umožňuje dramatickým tempem zadlužovat dál. Řecká ekonomika tak nemá v eurozóně žádnou možnost, jak z dluhů alespoň vyrůst, natož je splatit. A to ví každý účetní. Loni Evropská centrální banka (ECB) ve Frankfurtu dokonce rozhodla, že bude odkupovat řecké vládní dluhopisy. Ať to stojí, co to stojí. To znamená, že rotačky k tisku bankovek opět hlasitě sviští a oslabují Euro.

    Pro německou společnost jsou podstatnější jiné cíle než dobře fungující hospodářství. A tím hlavním cílem, kterým se vše poměřuje, je Evropa a vedoucí úloha Německa v ní. Samotné Německo je hluboce zadluženým státem. Jeho kumulované veřejné dluhy přesahují 80 procent HDP. Limit Maastrichtského kritéria, jehož nepřekročení podmiňuje vstup do eurozóny, je u kumulovaného veřejného dluhu 60 procent HDP. Německo toto kritérium ani ve startovním roce 2001 nesplňovalo a v eurozóně tedy fakticky - podle právidel tohoto spolku - samo nemá co dělat.

    Mezi lety 2002 až 2006 ještě Španělsko rostlo v průměru o tři procenta ročně, mělo přebytkové rozpočty a jeden z nejnižších veřejných dluhů v Evropě. Koulí na noze se mu stalo Německo... dnes je Španělský soukromý dluh druhým nejvyšším v eurozóně a skoro pětina španělů je nezaměstnaných. Zdroj: Lidové noviny

    16.5. 2011
    Dluh USA dosahuje stropu

    Americký státní dluh je 14,3 bilionu dolarů (v přepočtu bliží 250 bilionům korun), a je dvakrát vyšší než loňský hrubý domácí produkt Číny. Představitelé americké vlády opakovaně vyzývají zákonodárce, aby strop pro státní dluh zvýšili. Prezident Barack Obama ve včerejším interview pro televizní stanici CBS varoval, že nezvýšení limitu může vést k horší finanční krizi a hlubší recesi, než kterou Spojené státy zažily po pádu banky Lehman Brothers. Zákonodárci s největší pravděpodobností nevyslyší přání Baracka Obamy a - stejně jako v padě nedávného jednání o stát rozpočtu - budou výměnou za souhlas požadovat kroky, které vedou ke stabilizaci dluhu. Zatímco republikáni požadují bilionové škrty ve výdajích, demokraté volají hlavně po zvyšování daní. USA musí tento problém neodkladně řešit. Zdroj: Lidové noviny

    13.5. 2011
    K pramenům bankrotů demokratických zemí

    Kde jsou partnerem finanční trhy nemůžeme od politiků očekávat upřímnost. Povinností politiků je pak trhy neděsit a předcházet panice, ale stejně tak hrůze "státníků" z pomyšlení, že by se v tzv. evropském projektu taky mohlo něco rozpadnout. Uplynulo jen pár let a veškerá pozornost eurozóny se nyní soustředí na tvoření záchranných valů odvracející státní bankroty. Rok s Řeckem na kapačkách vyvolává pochybnosti o kolektivním úsudku evropských politických elit a otázku na kolik jejich dnešní a zítřejší výroky k euru máme brát vážně.

    Spekulanti, kterých se evropští politici tolik bojí útočí pouze na něco čemu nevěří a co považují za neudržitelné. Neřídí se při své spekulaci sliby ani nadějemi, ale holými fakty. Podle všech hospodářských zákonitostí nemohlo stvoření eurozóny pro své členy skončit bez následků. Finanční historie je neúprosná. Zemím zadluženým více než 100% HDP se prostě již nepůjčuje. Záchranné programy, které EU-MMF provozují, nejsou žádné ozdravné kúry, když tak na první pohled vypadají. Evropské záchranné plány poškozují zachraňované země i ty, které je platí. Zatímco při poskytnutí půjčky platí dluhy jen daňoví poplatníci, v případě bankrotu se by se o ztráty totiž podělili i s bankéři, kteří nezodpovědně takové zemi půjčovali. Irští politici se dnes již netají tím, že žádnou půjčku nechtěli, ale byli k ní dotlačeni evropskými politiky a bankéři z ECB. Řečtí politici raději ani o bankrotu jako o svém vysvobození neuvažují, aby si neznepřátelili evropské politiky a bankéře. Hra na záchranu je pokrytectvím. V úspěšný konec nevěří ani zachránci, ani zachraňovaní a už vůbec ne investoři. Tato hra se hraje jen proto, aby zůstala zachována důvěra v budoucnost eura a jeho velkorysost k těm, kteří se dostali přechodem na euro do současných potíží. Řecko není jediné a možná ani poslední... dluh Německa se blíží k 80% HDP, dluh Francie k 85% HDP, dluh USA ke 100% HDP. Drtivá většina dluhu připadá na vrub demokraticky zvolených velkorysých výhod na účet veřejných financí. Zdroj: L.Zlámalová, D.Kaiser, P.Kohout Lidové Noviny

    Lidé lichotí sami sobě, že (v demokracii) mají suverénní moc. To jsou však slova bez významu. Ano, lid volí své vládce; ale jak probíhají volby? V každé fázi voleb je masa voličů ovlivňována vládci samotnými a to prostředky, které jsou v krajním protikladu vůči svobodné a nestranné volbě, na základě korupce a úplatků. Ale jakmile jsou vládci zvoleni, kde je slibovaná svoboda lidu? Demokracie nemůže existovat jako permanentní forma vlády. Může trvat pouze do té doby, než si voliči uvědomí, že si mohou odhlasovat velkorysé výhody na účet veřejné pokladny. Od tohoto momentu většina vždy bude volit ty kandidáty, kteří jim naslibují nejvíce výhod na účet veřejných financí, což má za následek, že demokracie vždy zkolabuje následkem finanční nezodpovědnosti. Následuje vždy diktatura." (A.F.Tyler)

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Voliči jsou manipulováni politiky... politici jsou manipulování bankéři... a největším byznysem bank je možnost vytvářet virtuální peníze, které pak půjčují po miliardách na všechny strany aby vydělávali na úrocích... no a v případě států se jedná půjčky v řádech stovek miliard... V dnešní situaci, kdy úvěry vytvořené bankami činí 97% peněžní zásoby, jsou takto celé ekonomiky směrovány k vytváření zisku finančním institucím. Toto je skutečná moc, zřídka rozpoznaná nebo pochopená, které jsme podřízeni všichni, včetně vlád po celém světě. Jednotná měna Evropské unie dává právo řídit peněžní zásobu všech těch států, které se připojí, Evropské centrální bance. Maastrichtská smlouva (článek 107) zakazuje národním vládám a všem dalším institucím EU usilovat o ovlivnění bankéřů, kteří tvoří ECB. Toto poprvé staví tvůrce peněz zcela mimo jakoukoli formu demokratické kontroly a veškerou odpovědnost. Komentář: Petr Vaníček


    13.5. 2011
    Zlatý standard bude zpět do pěti let...

    "Americká centrální banka (Fed) svou politikou značně vzdálila od své původní role garant stabilních cen a plné zaměstnanosti. Politici se musí zbavit představy, že Fed může vést ekonomiku svou monetární politiku. Lidé vědí, že s dolarem je cosi v nepořádku. Není možné znehodnocovat vlastní měnu bez následků. Fed je jako slon z porcelánu. Nemůže pomoci, jen sráží věci k zemi." Tvrdí magnát Steve Forbes a dodává "kdyby byl dolar tak dobrý jako zlato, ostatní země by jej kupovat chtěly." Překážkou jsou současné úrovně rezerv zlata v centrálních bankách. Ústřední otázkou podle je, co si počnou banky v systému zlatého standardu či jeho modifikaci, když lidé začnou v panice vybírat peníze ze svých účtů, když banky nemají dost zlata na plné krytí měny? Centrální banky mají v současnosti finanční závazky mnohem vyšší, než činí jejich rezervy zlata. Jedná se přibližně o poměr 40 - 50:1. [ Celý článek ]

    10.5. 2011
    Bludny kruh penzijní jistoty

    Průběžný penzijní systém je největším morálním hazardem v historii lidstva. Lidé se spoléhají na penzi, která bude placena dětmi jiných lidí. Stát místo aby podporoval mládí a porodnost konfiskuje mladým lidem nemalý podíl mezd na takzvané pojištění nebo nemá pro ně práci. Výsledkem je oslabená ekonomická síla pro zakládání nových domácností a vznik nových rodin. Lidem zkrátka nezbývají peníze na dlouhodobé úspory což vede k ke spoléhání se na státní důchod, koneckonců si na něj platí jakožto zaměstnanci. Bezdětní necítí pak žádnou nutnost založit rodinu, neboť věří, že stát se o ně ve stáří postará. Bludný kruh se uzavírá... Instituce, která měla původně zvyšovat bezpečí společnosti, se stala největším společenským rizikem. Penzijní fondy nezpůsobí zvýšení porodnosti. Drobné úpravy průběžného systému rovněž ne. Je třeba řešit problém od kořene. V demokratických poměrech si však lidé nikdy neodhlasují zrušení svého falešného pocitu jistoty. I když toto falešné bezpečí může vést až k zániku západní civilizace. Státní kasa si za současné situace taktéž nemůže dovolit jen tak přijít o přijmy ze sociálního pojištění. Zdroj: Pavel Kohout pro Lidové noviny

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    15 000 Kč měsíčně pro každou rodinu navíc... by pro ekonomiku a následně i sociální systém bylo řádné nakopnutí... místo toho se šetří, utlumuje a zadluženost roste na všech stranách... Komentář: Petr Vaníček


    9.5. 2011
    Výstup z eurozóny v praxi: Držte si klobouky, bude to jízda

    Přesný scénář si nikdo představit nedokáže, ale jeho dopady lze i s největší dávkou optimismu popsat za drastické. Aby se zabránilo finančnímu chaosu, musela by být staronová měna zavedena naráz a plošně. Centrální banka musí velmi rychle do oběhu dostat značné množství mincí a bankovek, dále stanovit úrokovou míru, inflační cíl, a hlavně oficiální směnný kurz vůči hlavním světovým měnám. Ten, ať už bude jakýkoli, ihned po zahájení obchodování propadne a tuzemská měna bude vůči euru rychle ztrácet hodnotu. Výhled na de facto znehodnocení úspor jistě vyděsí nejednoho občana, který se tedy bude snažit ještě zavčasu si své celoživotně střádané peníze vybrat a uložit v zahraničí, čímž předejde nucené konverzi. Aby se zabránilo krachu bank, které by masový exodus spořitelů stěží ustály, budou muset být zavedeny limity na výběry z účtů, mezinárodní transakce a snad i cestování. To je v Evropské unii, jejímiž pilíři jsou volný pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb, dost těžko představitelné, nicméně ne neuskutečnitelné. A jak se asi k očekávané konverzi postaví zahraniční společnosti, které v zemi investovaly miliardy euro? Určitě se budou snažit maximálně omezit převody peněz směrem do dané země, kde hrozí znehodnocení, a v co možná největší míře budou vyvádět kapitál ze země. Pro obchod a ekonomiku všeobecně to nejsou příliš lákavé vyhlídky. Řada firem i střadatelů se navíc jistě bude proti konverzi bránit u soudu, což tuzemským bankám na jistotě rozhodně nedodá. Zahraniční banky držící ve svých portfoliích dluhopisy takové země se po přechodu na novou měnu mohou se svými penězi nadobro rozloučit. Vláda v zemi nebude při novém silně devalvovaném kurzu absolutně schopná dluhy denominované v eurech splatit. Následovat mohou další žaloby a roky se vlekoucí tahanice u soudů. Co vede zadluženou zami k tak zoufalému řešení? Vyhlídky na roky dramatických úsporných opatření, vysokou nezaměstnanost, splácení hory dluhů, bolestivé snižování mezd, fronty před bankami, zavření hranic, interní bankroty a sociální nepokoje... [ Celý článek ]

    06.5. 2011
    Centrálních banky se proti inflaci chrání zlatem

    S každým rekordem ceny zlata se objevují názory o bublině, spekulantech a třeba i úvahy o jejich regulaci. Pod centrální bankou si většina laické, ale i odborné veřejnosti představuje synonymum pro rozvážnost, odpovědnost a sofistikovanost v iracionálním světě financí, chránící systém před bublinami. Ovšem jak se vyrovnat s faktem, že poslední dva roky jsou kupci zlata právě centrální banky, a tedy že přímo podporují růst cen? Během let 1997-2007 centrální banky do systému prodávaly v průměru téměř 500 tun zlata ročně, což je asi pětina roční těžby. Měnily své zlaté rezervy za státní dluhopisy. Během posledních pěti let si centrální banky kladly otázku, co dělat s těmi dluhopisy, jejichž ocenění kvůli klesajícímu dolaru či euru klesá. Odpovědí za více než milion dolarů se stala diverzifikace a nákupy zlata. V letech 2009-2010 centrální banky zvýšily držbu zlata o 664 tun, což je čtvrtina globální investiční poptávky po zlatě. Jejich apetit navíc roste. Jen mexická centrální banka letos v únoru a březnu nakoupila 100 tun zlata. S takovým tempem (spekulativních?) nákupů nemusí být ani cena 2000 dolarů za unci do konce roku překvapením. Zdroj: Lidové noviny

    05.5. 2011
    Mexiko během dvou měsíců 15x navýšilo své rezervy zlata

    Země se tak podle analytiků snaží zabezpečit proti rizikům spojeným se slábnoucím dolarem. Na konci ledna Mexiko mělo ve zlatých rezervách 6,84 tuny kovu. Nyní drží 100,15 tuny drahého kovu. Světová rada pro zlato už dříve upozornila, že nejvíce zlata budou nakupovat centrální banky zemí z kategorie takzvaných rozvíjejících se trhů. Zdroj: Lidové noviny

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Stejně jako dolar oslabuje dlouhodobě i euro. Mezinárodní měnový fond však své rezervy nijak nenavyšuje, ale naopak po stovkách tun prodává zemím z kategorie takzvaných rozvíjejících se trhů... jako by současná ekonomická situace v eurozóně byla tou nejpřiznivější za posledních 10 let a euru nehrozila žádná devalvace způsobená inflací z tisku záchranných injekcí pro bankrotující státy. V případě, že Čína a jiné státy světa společně brojící proti dolaru, prosadí opětovné zavedení zlatého standardu, na což se již nyní některé státy prozíravě připravují nákupem zlata ve velkém, čeká patrně evropské státy obrovská devalvace měny. Za současného krytí koruny zlatem z 1% by zasáhla ČR devalvace v poměru 1:100... tedy ze dne na den by zlato v ČR 100x zvýšilo svou hodnotu vůči koruně.... společně s cenami zboží, surovin a služeb. Komentář: Petr vaníček


    04.5. 2011
    Experti: Dolar ještě klesne

    Americký dolar v posledních měsících vytrvale klesá a jen od začátku roku vůči koši měn oslabil zhruba o osm procent. Žádné známky paniky zde zatím nejsou situace se ale může velice rychle změnit. Levný dolar vyváží inflaci do zbytku světa, což vytváří problémy. Americkou vládu vyzývají k urychlenému řešení i šéfové velkých nadnárodních korporací. Běžná výpočet dluh/HDP nepopisuje přesně ekonomickou situaci. Státní dluh v čitateli totiž nezapočítává například strukturální část státního dluhu, tj. budoucí závazky státu plynoucí třeba ze sociálního a zdravotního systému. Naopak HDP ve jmenovateli nejsou příjmy státní pokladny, ty ve skutečnosti sotva kdy přesahují 50 procent HDP. Pokud tedy zlomek opravíme o tyto odlišnosti, dostáváme v mnoha případech hodnoty zadlužeností států ve stovkách procent, např. USA přes 350 procent. To už není stav, za kterého by mohl jakýkoli ekonomický subjekt dlouhodobě fungovat. Pokud vyloučíme bankrot, je tu ještě druhá možnost, v historii poměrně častá, měnová reforma, nebo snaha rozpustit dluh vysokou inflací měny. Zřejmě se v otázce zachování budoucí hodnoty svých dnešních úspor vyplatí... na vládu (ať už jakoukoli) raději nespoléhat. Zdroj: Výběr z Lidových novin

    29.4. 2011
    Ze všeho nejmastnější daň

    Čech vydělávající 25 000 Kč zaplatí na sociálním a zdravotním 11 250 Kč měsíčně. Z toho 2750 Kč odvádí on sám a zbytek odvádí za něho jeho zaměstnavatel. Cíl tohoto rozdělení je jediný. Obalamutit zaměstnance, aby si myslel že odvádí pouze 2750 Kč a věřil že dostává báječné sociální služby za hubičku. Pro leckoho by asi nebylo příjemné, kdyby vydělal 33 500 Kč, ale domu by fyzicky přinesl jen 19 000 čistého. Skutečné sociální pojištění musí mít nepostradatelné náležitosti... například smlouvu, která by na právně závazné bázi stanovila, která z obou stran za co a kdy a za jakých podmínek má platit. Důchodový systém však funguje pouze na bázi zákona... a ten lze na rozdíl od pojistné smlouvy kdykoli beztrestně měnit. Podle potřeb státu... pochopitelně. Každá pojišťovna provozující pojištění musí tvořit z přijatého kapitálu pojistné rezervy. Nynější český penzijní systém nejenže žádnou kapitálovou rezervu nevlastní, nýbrž rentou se tráví i kapitál, který ještě nebyl vytvořen a neexistuje u něj ani tzv. pojistná ekvivalence... a tak čím více do něj člověk odvádí, tím nižší procento plnění dostává.

    Řekněme si tedy pravdu: neexistuje žádné sociální pojištění. Je jen daň, která se tak jmenuje. Toto je skutečný unikát. Nikdy v historii a nikde na světě neexistoval svobodný národ, který by byl v tak extrémní míře zdaněný a zároveň tak odkázaný na stát, jako jsou Češi. Národ bez rezerv a se směšně nízkými úsporami. A největším šokem je, že valné části národa tento zvrácený a škodlivý stav přijde jako něco normálního nebo dokonce žádoucího. Zdroj: Pavel Kohout pro Lidové noviny

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Kdyby Čech mohl částku, která je celkově nyní z jeho mzdy a bez viditelného efektu v dané oblasti odváděná státu na sociální zdravotní pojištění... kdyby tuto celkovou částku mohl vyvádět do připravovaných penzijních fondů... tak by na základě prezentované výnosnosti neměl naspořeno v důchodu něco kolem 1 800 000 Kč ale přes 14 000 000 Kč a místo důchodu 18 000 Kč měsíčně by mohl čerpat 140 000 Kč. No a s tímto důchodem by již mohl mávnout rukou nad zdražováním životně důležitých potřeb a služeb či navyšováním DPH. Komentář: Petr Vaníček


    26.4. 2011
    ECB: Bankrot Řecka může být zhouba

    Rekrustualizace státních dluhopisů by mohla vyvolat i horší bankovní krizi, než jaká následovala po bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers. Uvedl to člen bankovní rady Evropské bankovní rady Jürgen Star a svým postojem zdůraznil odmítavý postoj ECB k případné rekrustualizaci řeckých dluhů. Podle odhadů by bankrot řecka vymazal 70 procent veškerého kapitálu tamních bank. Zdroj.: Lidové noviny

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Pouhé zveřejnění této informace v Řecku by mohlo vést k panice a vybírání peněz z bankovních účtů. A pokud by toto vybírání překročilo hotovostní likviditu bank, která se celosvětově pohybuje kolem 2-3%, mohlo by je to lehce dostat do insolvence a přivést k bankrotu... Následný dominový efekt zvyšující se paniky a vybírání, který by se mohl rozšířit na celou Evropu či svět... by tentokrát mohl zasáhnout i ČR. A z minulosti víme, že nejvíce bankrotů se odehrává o víkendu, tedy v době omezeného přístupu běžného občana ke svému účtu. Komentář: Petr Vaníček


    26.4. 2011
    Úskalí investičního životního pojištění

    Klient, který si pořídí investiční životní pojištění, začíná reálně spořit po dvou, nebo dokonce po třech letech trvání smlouvy. Do té doby má jeho investice nulovou hodnotu. Splácejí se pouze poplatky spojené s uzavřením smlouvy a riziková část pojištění. Trvá 15-20 let, než vám investiční životní pojištění vydělá dost na to, abyste se dostali alespoň na prostředky, které jste do pojištění celkem vložili. Ze spořící složky je možné odečíst až 12 000 Kč korun z daňového základu. Uzavřená smlouva nicméně musí trvat alespoň pět let a v momentě jejího ukončení Vám musí být alespoň 60 let. Stejně jako u všech odpočtů ze základu daně není reálná úspora u investičního životního pojištění 12 000 Kč ale pouze 15% z 12 000 Kč tedy 1 800 Kč ročně a k tomu máte povinnost platit 15% daň z výnosu. Zdroj: www.penize.cz

    15.04. 2011
    Spořit na penzi ve druhém pilíři je nevratný risk, říká analytička

    Ekonomka Markéta Šichtařová otevřeně říká, že do druhého pilíře chystané penzijní reformy nevstoupí. Považuje to za příliš velké riziko, protože rozhodnutí spořit ve fondech a odvádět do nich pět procent svých příjmů již nebudou moci lidé nikdy změnit.

    "Penzijní fond i stát může zkrachovat. Spoléhat se na kohokoliv jiného než sám na sebe, je vždy riziko. Lidé mají mít svobodu, aby se zabezpečili na penzi způsobem, který sami uznají za vhodný," říká analytička Markéta Šichtařová.

    Spočítali jsme, že člověk naspoří v penzijním fondu za 35 let tolik peněz, které ho udrží v důchodu na průměrné životní úrovni jen osm měsíců," říká Markéta Šichtařová. [ Celý článek ]

    09.04. 2011
    Zlato na novém rekordu

    Do půl roku cena zlata podle analytiků Goldman Sahchs vystoupí na 1565 dolarů a do roka bude na 1690 dolarech za unci. To by proti nynějším cenám znamenalo nárůst asi o 20 procent. [ Celý článek ]

    09.04. 2011
    Konec zlatého pokladu České republiky

    Podle oficiálních údajů bylo v roce 1992 k dělení mezi Českou a Slovenskou republiku připraveno 102 425 192,282 gramů zlata v účetní hodnotě 6 406 133 480,90 Kč (účetně oceněno za 21,87545 Kč za 1 gram !!!) V poměru 2:1 došlo k vyrovnání se Slovenskem.

    Podle údajů z tisku a literatury prodala Česká republika v letech 1993-2000 56 tun zlata. Údajně zbývá v trezorech ČNB 11 tun zlata. Další tři tuny jsou prý na účtech zahraničních bank. Za zlato jsme nakoupili obligace Evropské unie. Mince jsme vyvezli do Švýcarska a prodali za dumpingovou cenu.

    Na kroky České národní banky se zlatem upozornili novináři a numizmatici. Ředitel sekce bankovních obchodů ČNB Radek Urban na prodej měnového zlata argumentoval... že v dnešním neinflačním světě zlato přestalo plnit funkci pojistky proti inflaci... naše republika se nyní nachází v úplně jiné geopolitické situaci než předválečné Československo... ČNB je přesvědčena, že úloha zlata jako uchovatele hodnot už patří minulosti.

    Prodej zlata provází mlčení.

    Přes všechny proklamace o odlučování zlata od peněžních systémů a hledání nových měnových jednotek (nedávno ECU, dnes EURO) se na konci cesty nachází zase zlato. Svoje zlaté rezervy si opět vytváří Mezinárodní měnový fond, evropská integrace i OPEC. Zlato je stále prvotřídním měnovým prostředkem k uchování hodnot. [ Celý článek ]

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Při pohledu na graf vývoje hodnoty USD po zrušení jeho krytí zlatem, muselo být jasné všem odborníkům jak bude reagovat koruna i euro po zrušení jejich krytí zlatem. Přesto jsme za statní zlato a za takových protichůdných tvrzení nakoupili dluhopisy, které v případě bankrotu EU... nebudou mít žádnou hodnotu... Rezerva kterou jsme prodali by přinášela téměř 9 miliard do státní kasy ročně. Komentář: Petr Vaníček


    09.04. 2011
    Důchodová reforma - Miliardové letadlo nebo spořící loterie

    Důchodový systém byl ve chvíli převratu 1989-1990 naprosto přebytkový, a to natolik, že až do minulého roku na něm bylo dle zdroje z Rady seniorů ČR 70 miliard Kč. Během několika let se staly z miliardových přebytků miliardové schodky a miliardové dluhy. Tento původní sociální a daňový systém osvědčeně fungoval a zvládal táhnout mnohé sektory např.zdravotnictví jako bezplatné, dovoloval občanům spořit bez šokujících poplatků s úroky až 12% ročně a poskytoval poctivým lidem sociální jistoty v takové míře, že se k nám jezdili učit ekonomové z různých částí Evropy.

    Nová reforma v podstatě znamená jen další zdanění příjmů pracujících o dalších 12%. 7% díky zvýšení DPH 5% z průměrné mzdy jako povinný odvod 1200 Kč do soukromých fondů postavených převážně na dluhopisové nejistotě zadlužené a bankrotující Evropy, kde i ve vyspělých zemí rostou dluhy rychleji než HDP.

    Pokud ČR potřebuje nějakou reformu tak ne reformu sektorů, ale reformu politiky a potírání korupce.

    Víme, že inflace za posledních 10 let snížila hodnotu úspor o více jak 36%. Kolik to bude za příštích 40 let ukáže teprve čas. Pokud chceme spořit dlouhodobě a efektivně např. na důchod, neměli bychom inflaci brát na lehkou váhu. 12% v prvním roce a další 4% po dobu čtyř let připraví střadatele o čtvrtinu Vašeho majetku. Ze 100 000 Kč je rázem během 5 let 75 000 Kč a z 500 000 Kč je 400 000 Kč jen díky inflaci. Při započtení 3% inflace se sníží hodnota 100 000 Kč během 40 let na 30 000 Kč bez započtení narůstajících poplatků. Jak se tato inflace promítne v navrhované důchodové reformě?

    Důchod pouze jen se státem: Navrhovaných 10 808 Kč měsíčně představuje díky inflaci během 40 let životní úroveň současného důchodu 3 196 Kč měsíčně.

    Důchod s vývodem do soukromých fondů: Pro průměrnou mzdu 24 000 Kč měsíčně navrhovaných 9 186 Kč měsíčně od státu a 1 786 629 Kč na soukromém účtu a v případě volby výplaty 20 let renty je přilepšení ke státnímu důchodu rovno 7 443 Kč měsíčně. Dohromady tedy 16 629 Kč. Tento důchod představuje díky inflaci během 40 let životní úroveň současného důchodu 4 918 Kč měsíčně.

    Pokud započteme vliv inflace na navýšení současné průměrné mzdy 24 000 Kč, dostaneme se k hodnotě 78 288 Kč měsíčně. Ve srovnání této výše s výší důchodu 16 629 Kč měsíčně bude životní úroveň důchodce téměř 5x nižší než životní úroveň průměrně vydělávajícího člověka. Asi jako dnes životní úroveň důchodce s důchodem ve výši 4 800 Kč.

    Lze s tím vyžít? Podle reformy zřejmě ano. Podle jiných zdrojů roste průměrná mzda o 4-5% ročně a to tedy za 40 let má být dokonce 118 368 Kč.

    Při zohlednění životné úrovně je třeba vzít mimo inflace ještě meziroční zdražování základních potřeb pro život. Nájmy, potraviny, energie, a služby nerostou jen o 3% ročně... Pokud se zohlední ještě připravované zvýšení DPH o 7% můžeme snadno dojít k závěru, že nová reforma skončí i v ČR podobně jako na Slovensku, Maďarsku nebo Polsku, kdy již po 5 letech reformy znárodňuje Maďarská vláda peníze 3 000 000 klientů z penzijních fondů, aby mohla miliardy ležící "ladem" použít pro zlepšení svého rozpočtu.

    Pokud je placení povinné... pak bude patrně valorizována i výše platby... z 1200 Kč měsíčně s při valorizaci 5% ročně dle průměrné mzdy během 40 let stane 8 447 Kč měsíčně, příjde-li někdo v 50 letech o práci... což je běžné... z čeho bude stát vyplácet životní minimum... a jak si z tohoto životního minima bude platit onen člověk 8 400 Kč na povinné spoření... Nechci ani vědět co se stane, pokud nebude na to mít...zda-li mu někdo nevypočítá sankce, penále a odečte mu to z naspořené částky.

    Z čeho stát vezme na valorizace důchodů při vyvedení peněz do soukromých fondů... to netuším. Spíše vidím, že jen kopírujeme scénář jehož efekt již je pro Maďarsko zcela známý... a v této souvislosti je zajímavé, že princip hry-hazardu označován pojmem letadlo je trestně stíhatelný... a přitom vyplácení důchodů nepracujícím z peněz příchozích od pracujících v miliardovém měřítku mi princip letadla silně připomíná... Uvidíme jak dlouho vydrží letět...

    Počítám si dále:

    Moje vklady při vyvádění jen 1200 Kč měsíčně po celou dobu činí za 40 let 590 400 Kč. Kdyby bylo dosaženo stabilního růstu 6% ročně a nezapočítali bychom poplatky měl bych na svém účtu cca 2 376 000 Kč. Se započtením průměrného poplatku 1% ze spravovaného majetku a inflace 3% ročně bude však reálná hodnota tohoto majetku rovna současným 930 000 Kč. A při rozpočtení do dvacetileté měsíční renty je to velmi slabé měsíční přilepšení.

    Jen tak pro zajímavost... mám po 40 letech spoření na svém penzijním účtu 1 786 629 Kč... (bez valorizace plateb) a bude-li dosahováno i během 20 let mé renty nadále ročního zhodnocení 6%, činí první roční výnos 107 197 Kč a vyplatím-li z toho měsíčně 7 443 Kč = ročně 89 316 Kč zůstane i při dožití konce dvacetileté renty na mém penzijním účtu majetek 4 551 720 Kč... komu připadne takový majetek mohu nyní jen spekulovat.

    Když si půjčuji já od jiných... ručím majetkem v mnohem větší výši... čím mi bude ručit fond za to že mu svěřuji 40 let své peníze? Rád bych měl ke smlouvě o půjčování 1 200 Kč měsíčně po dobu 40 let taky nějaké záruky ve výši 4 551 720 Kč s garantovanou roční valorizací dle inflace. Zvláště, když banky mohou hodnotu svých aktiv oceňovat kdykoli a jakkoli se jim hodí do krámu.

    Osobně si myslím, že poplatky... 1% z ročních vkladů tedy 144 Kč ročně neuživí žádný institut... Pokud by byly poplatky ze spravovaného majetku nebo výnosů... od jisté částky bude platba do spoření na důchod sloužit na úhradu poplatků. Zajímalo by mě tedy, z čeho utáhnou fondy svoji vlastní existenci...

    Naštěstí je tu spoření se zlatem.

    Při započtení reálné hodnoty a udržení průměrného růstu 11% ročně (bez PRÉMIÍ k platbám) představuje tato metoda vytváření rezervy na důchod při 1200 Kč měsíčně konečnou hodnotu za 40 let přes 9 000 000 Kč. Tento balík by pak měl přinášet ročně 1 000 000 Kč sám od sebe... Můžu čerpat rentu přes 80 000 měsíčně na věky věků a z tohoto koláče ani neubude.

    Tento majetek je na mé jméno, nezávislý na měnách, vládách, institucích světa, je 100% pojištěn, celosvětově likvidní, a kdykoli si na něj mohu fyzicky šáhnout nebo využít pro svou potřebu. Pokud bych měl někam za současného vývoje ekonomik posílat peníze... volím osobně svou soukromou rezervu ve zlatě. Každá banka ji má... proč asi? Já ji chci mít pro svoji jistotu a bezpečí před čímkoli taky...

    Autor: Petr VANÍČEK

    09.04. 2011
    V Utahu uznali placení zlatem a stříbrem

    Parlament státu Utah schválil návrh zákona, který uznává jako platidlo i zlaté a stříbrné mince. Stát Utah nevěří americké centrální bance (Fed).

    Dne 15. srpna 1971, kdy prezident Nixon vyjmul dolar ze zlatého standardu, nejsou bankovky (ČR nevyjímaje) kryté v podstatě ničím jiným než sliby politiků, že za ně "něco" dostanete. Nelze se proto divit, že v dlouhém časovém horizontu všechny takto "postižené" měny devalvují. Stávající měnová politika je zodpovědná za expanzivní růst objemu nekrytých peněz v systému. Objem úvěrů v ekonomice je již tak vysoký, že způsobuje nižší hospodářský růst a hrozbu odepisování neefektivních dluhů s negativním dopadem na ceny aktiv. V ČR nejsou peníze již několik desetiletí kryty zlatem. Současné krytí peněz v ČR zlatem je maximálně do 1 %!

    Návrat ke krytí peněz zlatem by tak u nás vyžadoval minimálně stonásobnou devalvaci, nebo nákup 1300 tun zlata, nebo stonásobný růst tržní ceny zlata! [ Celý článek ]

    08.04. 2011
    Rozpočet USA: zemi hrozí kolaps

    Celkové zadlužení Spojených států dosáhlo v minulém týdnu 14,27 bilionu dolarů (245 bilionů korun) a letošní schodek amerického rozpočtu podle očekávání v letošním fiskálním roce dosáhne nového maxima, 1,5 bilionu dolarů. Podle některých analytiků se Spojené státy ubírají zhruba po stejné cestě jako Řecko či Portugalsko, které nezvládly obsluhu svých dluhů a byly nuceny požádat o zahraniční finanční pomoc. Hlavní ekonom americké banky Wells Fargo John Silvia o tom promluvil včera v televizní stanici CNBC: "Vývoj v Řecku a Portugalsku se podle mého názoru zatraceně podobá vývoji ve Spojených státech. Jen ty osoby mají jiná jména." Už dnes o půlnoci se může stát, že skoro milion státních zaměstnanců USA půjde na nucenou dovolenou. [ Celý článek ]

    08.04. 2011
    Portugalci padli. Bude někdo další?

    Podobně jako oba předchozí státy ani Portugalci nezvládli splácet své dluhy. Víc než rok se přitom snažili pomoci z Bruselu vyhnout.

    Problémem však je, že poté, co "padlo" Portugalsko, obrátily se pohledy směrem ke Španělsku, které v současnosti řeší problémy svého bankovního sektoru. Podle odhadů finančníků je totiž Portugalsko poslední zemí, na jejíž pomoc zbývají finanční prostředky.

    To znamená, že na případnou pomoc Španělsku by již další peníze nejspíše nebyly. Na černou listinu investorů se dostala minulý rok v listopadu i Belgie. Itálie je druhou nejzadluženější zemí v EU. Loni se tak i o této zemi hovořilo jako o dalším možném kandidátovi na bankrot. Většina států EU je zadlužena nad 50% HDP. [ Celý článek ]

    05.04. 2011
    Půjčovat donekonečna nejde

    Tvrdit, že summit v Bruselu "byl korunován něčím, co naznačuje, že se Unie dostává z obtížné dluhové krize", může jen naprostý ignoramus. To se neodvážily ani jediné německé noviny! Vždyť jde jen o další odložení bankovní krize celé Unie - o další navýšení dluhů bankrotujícím státům, které dále zvyšují jejich dluh, a o zavádějící tvrdá rozpočtová pravidla (sama o sobě dobrá), která jim jen dále prohloubí deflaci a způsobí politickou krizi těchto zemí. Snížit direktivně životní úroveň o 20 až 30 procent politicky prostě nelze. A Německo samo se teď dostává do pasti inflačního eura, kterou nemůže hospodářsky ani politicky unést, už teď není samo schopno vyřešit ani svůj vlastní astronomický dluh nad rámec maastrichtských pravidel (80 %), a proto se bojí finanční krize svých bank, které vlastní toxické suverénní dluhy jižních států a Irska. [ Celý článek ]

    05.04. 2011
    Výrazný růst počtu insolvencí

    PRAHA V prvním čtvrtletí 2011 bylo v Česku podáno 5421 insolvenčních návrhů, což je o 62 procent více než ve stejném období loni. Výrazný meziroční nárůst způsobilo hlavně zvýšení počtu návrhů na osobní bankroty. Počet insolvenčních návrhů na fyzické osoby stoupl o 88 procent na 3848. U firem se počet insolvenčních návrhů zvýšil o 22 procent na 1573. Z hlediska odvětví byl v prvním čtvrtletí roku insolvencemi nejvíce postižen velkoobchod, stavebnictví a pohostinství. [ Celý článek ]

    01.04. 2011
    Banky si na poplatcích strhávají rekordních 100 miliónů korun denně

    A letos budou překonávat nová maxima. Za každou vteřinu si totiž od lidí připočítají 1 216 korun, tedy o 60 korun více než loni. [ Celý článek ]

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Bankovní poplatky tvoří 70% zisku bank. Kdyby je zcela zrušily byly by stále ziskové z 30%. Jestliže bych já přijmul od jakéhokoli člověka peníze do úschovy... a pak s nimi nakládal dle svého uvážení (půjčoval dál nebo využíval pro své obchody a tím profitoval z peněz svých klientů bez jejich souhlasu) dopustil bych se zpronevěry... Kdyby peníze klienta na jeho účtu v bance opravdu jen ležely... jako v bezpečné schránce... nemohlo by nikdy k žádné krizi dojít. Sice bychom oželeli směšné ač k tomu zdaněné výnosy... ale oddychli bychom si od vysokých poplatků. Jestliže činí měsíční úrok 8 Kč... a měsíční poplatky 160 Kč... není to pro klienta příliš výhodné... Komentář: Petr Vaníček


    01.04. 2011
    Další peníze pro irské banky

    Irské banky potřebují k záchraně 24 miliard eur. Stát jich tak ovládne většinu Přitom ještě před pár lety bylo Irsko výkladní skříní Evropy. O zemi se mluvilo v Evropě v superlativech a byla dávána za vzor dalším ekonomikám na starém kontinentě. Jenže před třemi lety v zemi splaskla realitní bublina, a irské banky tak šly společně s celou tamní ekonomikou ke dnu. [ Celý článek ]

    30.03. 2011
    Agentura S&P zlomila nad Řeckem hůl

    Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's včera snížila hlavní rating Řecka o dva stupně na známku BB minus. Rating Řecka se tak ocitl ještě hlouběji ve spekulativním pásmu a S&P varovala, že může v jeho snižování pokračovat. Agentura se domnívá, že Řecku nynější záchranný úvěr nepomůže a země se bude muset na eurozónu obrátit s žádostí o další pomoc, tentokrát ze stabilizačního mechanismu. V podstatě tak agentura říká, že se Řecko opět přiblížilo restrukturalizaci dluhu, jak se eufemisticky říká státnímu bankrotu. [ Celý článek ]

    25.03. 2011
    Příliš velká cena za civilizaci

    "Civilizace je pokrok směrem k soukromé společnosti. Civilizace je proces osovobozování člověka od člověka. Vláda je největší hrozbou pro lidská práva: drží legální monopol na použití fyzické síly vůči obětem, které nemají právo být ozbrojeny." Daně jsou pak jen zdrojem financí pro vládu, která je zdrojem útisku. Cosi na morální úrovni výpalného, které vybírá mafie od svých obětí pod hrozbou násilí. [ Celý článek ]

    24.03. 2011
    Stát navrhl poplatky pro fondy

    Ministerstvo financí připravuje návrh, jak mají penzijní fondy vybírat poplatky od lidí spořících ve 2. pilíři. Nejvyšší navrhovaná sazba poplatků ve výši 1,5 procenta vkladů je podle místopředsedy představenstva Penzijního fondu Komerční banky Vojtěcha Kubce nižší, než o jaké se původně uvažovalo. "Propočty poplatků se pohybovaly na objemu dvou procent z objemu spravovaných prostředků," uvedl Kubec. [ Celý článek ]

    17.O3.2011
    Dnešní burza je rychloobrátkové kasino obchodujících robotů

    Průměrná doba držení jedné americké akcie přibližně 22 sekund! Akciový trh se na kilometry vzdálil původní představě místa, které alokuje kapitál od těch, co jej mají, k těm, co jej potřebují. Stalo se z něj rychloobrátkové kasino. Vzhledem k tomu, že ani ten nejrychlejší makléř nebo správce fondu nedokáže soupeřit se strojem, mnoho z nich svůj talent a pozornost zaměřilo jiným směrem. [ Celý článek ]

    14.03. 2011
    Japonsko pod finanční kontrolou

    Již v roce 2002 měly obchodní přebytky Číny vůči USA každoročně hodnotu cca. 100 mld. dolarů ročně. Japonsko 70 mld., Kanada 48 mld., Mexiko 37 mld. a Německo 36 mld. zatímco USA každý rok končí s deficitem někde mezi bilionem a půl druhým bilionem dolarů. V podstatě jsou Američané závislí na tom, zda je ostatní země podrží, skrze obchodování v USD měně. Západ, kontrolovaný bankovními domy, se podle všeho těchto obchodních přebytků (rozuměj peněz) bojí. A tak vymýšlí stále nové cesty, jak Číňany i Japonce o jejich vydělané peníze připravit. Protože ponechat jim jejich peníze, znamená ztratit své globální prvenství. Vládne ten, kdo kontroluje peníze. Jednou z hlavních možností, jak dostat hodně a poskytnout málo, je obchodovat s Asií v dolarech.

    Američané - jak známo - tisknou dolary ve dne v noci na tiskařských strojích, ve svých bankách přihazují k účtům nuly a roztáčejí celosvětovou inflaci. Od Japonců i Číňanů dostávají enormní množství zboží v podstatě zadarmo, protože za ně vracejí pouhé potisknuté papírky, jejichž hodnota není podložená vůbec ničím. Japonsko a Čína měli zahájit počátkem února jednání o obchodování v jiné měně než v USD. Pokud by přešli na jinou měnu, nebylo by jasné za co si budou Američané kupovat dosud levné (díky nekontrolovatelnému tištění USD) zboží. Japonský ministr financí Heizo Takenaka na otázku, proč jako ministr financí defacto prodal celý finanční systém Japonska Západu odpověděl: "Dali jsme přednost ekologickému hledisku, protože nám vyhrožovali, že pokud se nepodvolíme, zasáhnou nás HAARPEM tedy zemětřesením. (o tomto rozhovoru s kanadským novinářem Fulfordem existuje záznam)

    Od roku 1994 lze zemětřesení uměle vyvolat a k této technologii se postupně dostávají i jiné státy, než ty Spojené, na to nás upozornil William Cohen. Tento ministr obrany USA, na konferenci o terrorismu v roce 1997 pronesl: "Others are engaging even in an eco- type of terrorism whereby they can alter the climate, set off earthquakes, volcanoes remotely through the use of electromagnetic waves." (Citace z webu ministerstva obrany.) V roce 2008 praštilo zemětřesení Číňanům v Sečchuanu pro změnu 50 km od jejich továrny na jaderné zbraně? Jsou to jen náhody? [ Celý článek ]

    11.03. 2011
    Západní bankéřšké klany se pokouší převzít moc nad Arábií a Afrikou

    Na rozdíl od panující veřejné víry jsou světové finance kontrolovány soukromě vlastněnými "centrálními bankami", maskujícími se za banky federální vlády v každé zemi na světě (americký odvolací soud, devátý okrsek, rozhodl, že Federální rezervy (americká centrální banka) jsou soukromě vlastněnou institucí, v případu 680 F.2d 1239, LEWIS v. SPOJENÉ STÁTY americké, č. 80-5905).

    Tunis byl nedávno označen za nejvíce vyspělou zemi v Africe a největší obchodní příležitostí pro islámské bankovnictví. Ben Ali se připravoval realizovat projekt tuniského finančního přístavu, založeného čistě na islámském bankovnictví, které se drží zákonů koránu a jeho zákazu účtovat úroky - do finančního mainstreamu. Šaría poslušní bankéři nemohou dostávat nebo poskytovat zdroje z nebo na cokoliv, co se týká alkoholu, hráčství, pornografie, tabáku, zbraní nebo vepřového. Peníze používá pro vytváření lepší hodnoty v zemi nebo ekonomice. Slibuje pouze to, co vlastníte (v kontrastu se západním bankovním systémem zlomkových rezerv). Obchody musí být navázány na skutečnou ekonomickou aktivitu, jako aktivum nebo službu. Nemůže vytvářet peníze z peněz. Musíte mít budovu, která byla skutečně koupena, službu, která byla skutečně poskytnuta, nebo zboží, které bylo skutečně prodáno. Islámští bankéři považují vkladatele spíše za partnery - jsou investovány jejich peníze, a dělí se o zisky, nebo, teoreticky, o následné ztráty. V rozhovorech si bankéři nemohli vzpomenout na případ, kdy by vkladatelé skutečně přišli o peníze.

    Nově otevřený Tuniský finanční přístav se měl stát regionálním finančním centrem severní Afriky, a díky své strategické pozici ve Středozemním moři se měl stát mostem mezi EU a rychle rostoucími ekonomikami severní Afriky a subsaharské Afriky.

    20. ledna 2011 banka Zitouna, první islámská banka, byla zabavena centrální bankou Tunisu (Rothschildy). Banka vlastněná Sakherem El Materi, třicetiletým zetěm svrženého tuniského vůdce Zine El Abidine Ali, byla dána pod "kontrolu" centrální banky. Materi je v současné době v Dubaji. Tento krok přišel poté, co bylo 33 členů klanu Ben Aliho zatčeno za zločiny proti zemi. Státní televize ukázala údajně zabavené zlato a klenoty. Švýcarsko zmrazilo aktiva Ben Aliho rodiny také. Na to vznikly nepokoje v Egyptě, Lybii... jsou to jen náhody? [ Celý článek ]

    10.03. 2011
    Velmi tichá daň

    Bývalý předseda americké centrální banky FED Alan Greenspan v roce 2005 při odpovědi na otázku týkající se financování sociálních výdajů zcela odhalil pravou podstatu problému tzv. sociálního státu: "Jsme schopni garantovat dávky a přídavky komukoliv a v jakékoliv výši, nemůžeme však garantovat jejich kupní sílu." Jinými slovy, centrální banka vždy může vytvořit (čti natisknout) peníze, nikdy však nezaručí, že budou mít nějakou (resp. jakoukoliv) hodnotu. V roce 1967 Alan Greenspan napsal: "Při absenci zlatého standardu neexistuje cesta, jak ochránit úspory před jejich de facto konfiskací prostřednictvím inflace. Pokud by taková cesta existovala, vláda by ji musela zakázat a učinit nezákonnou, tak jako tomu bylo v případě zlatého standardu. Finanční politika sociálního státu vyžaduje, aby neexistoval způsob, jímž by se majitelé bohatství mohli chránit. A to je vlastně celé tajemství zastánců sociálního státu, brojících proti zlatu. Deficitní financování je totiž jednoduše a prostě schéma založené na konfiskaci bohatství. Zlato stojí v cestě tohoto procesu. Je totiž ochráncem a uchovatelem hodnoty." Svět se totiž ve skutečnosti netočí kolem nominální kupní síly měn, ale kolem jejich kupní síly reálné. Ve své podstatě je vám totiž úplně jedno, jestli máte na výplatní pásce deset tisíc korun, nebo milion. Pokud bude bochník chleba stát půl milionu, může se i ten milion zdát proklatě málo. [ Celý článek ]

    21.02. 2011
    Zlato pomalu, ale jistě spěje opět k rekordům

    Zisky z držení Investičního zlata za minulý rok dosáhly téměř 30%. Veřejnost proto pochybuje o letošním růstu. Pro růst cen zlata i v roce 2011 však jasně hovoří následující indikátory: Tištění ničím nekrytých peněz, rostoucí globální inflace, rostoucí nezaměstnanost a ceny potravin, dluhová krize v eurozóně, bublina na čínském realitním trhu nebo probíhající nepokoje v arabském světě. [ Celý článek ]

    03.02. 2011
    Stát Virginie se připravuje na alternativní měnu zlato

    Virginie přiravuje plán "včasného přijetí druhé alternativní měny, kterou mohou občané používat okamžitě v případě destrukce měny USD" a vyhnout se tak mnoha ekonomickým, sociálním a politickým šokům, které lze očekávat v případě nástupu hyperinflace, krize nebo jiné ekonomické katastrofy související s krachem USD". A co je ohledně dotyčné měny nejdůležitější, "Američané mohou používat jakoukoliv měnu podle své volby jako platební prostředek u svých soukromých dluhů, včetně zlata a stříbra, nebo obojího, s výjimkou měny nekryté zlatem nebo stříbrem, kterou kongres neoznačil za "legální platidlo". Samotný fakt existence tohoto plánu přechodu na alternativní měnu by měl poskytnout dostatečný impuls dalším státům, aby zvážily konečný plán B. [ Celý článek ]

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    V případě zavedení zlata jako rezervní měny, nebudou již původní peníze za zlato směnitelné a jeho hodnota se tak může zněkolikanásobit. Komentář: Petr Vaníček


    01.02. 2011
    2000 dolarů za unci zlata na konci roku 2011

    Přestože se světová ekonomika jen pomalu vzpamatovává z krize, zlevnění ceny zlata tento fakt neovlivnil. Ba naopak. Hodnota tohoto kovu se na burzách stále zvyšuje. "Předpovědi vývoje ceny jdou stále směrem nahoru. Odhaduje se i dva tisíce dolarů za troyskou unci," informoval obchodní ředitel České Mincovny Tomasz Surdy. Ukládat peníze do drahého kovu se stalo v České republice po vstupu do Evropské unie nejen módní záležitostí, ale i velmi zajímavou a výnosnou strategií. Za tak krátkou dobu drahé kovy došly až k více než stoprocentnímu zhodnocení. To nenabízí žádná banka. Letos by mělo zlato dle odhadů přidat dalších 40%. Investiční zlato s ryzostí 999,9/1000 je na rozdíl od šperků osvobozeno od DPH. [ Celý článek ]

    01.02. 2011
    Investice: Atraktivní bude zlato, dluhopisům se vyhněte

    Každý investor by se měl přesto zamyslet nad skladbou svého portfolia a uvědomit si, že hrozba jejího růstu neprospívá finančním investicím, jako jsou termínované vklady, stavební spoření, dluhopisové a peněžní fondy a naopak nahrává reálným investicím, a to hlavně komoditám, kterým v roce 2010 vévodilo Investiční zlato jehož hodnota roste nejen díky inflaci, ale i zvýšené potpávce z důvody nejistoty ze zadlužení ekonomik i reálné vytěžitelnosti zásob zlata v horizontu několika let. [ Celý článek ]

    01.02. 2011
    Domácnosti se dál zadlužují...

    Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí na konci prosince dosáhlo 1056,27 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB). [ Celý článek ]

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    A toto číslo ročně bude růst o nemalé úroky! Aby kdy mohlo dojít k vyrovnání dluhu, muselo by se ročně na pokrytí těchto úroku natisknout přesně tolik bankovek. Jinak není kde ty bankovky na úroky vzít. Je to jako byste měli 100 000 AURO a pujčili je po 10 000 AURO 10 lidem s úrokem 10% ročně a žádné další AURO by nebylo možné vyrobit... kde vezme každý dlužník 1 000 AURO ročně na úroky? Bude si muset po určité době od Vás zase půjčit z oněch Vám již splacených jistin na svůj úrok. Ale do nekonečna to nejde... jednou Vy budete mít svých 100 000 AURO zpět... ale 10 lidí Vám bude dlužit značné částky v AURO... tak jim půjčíte své AURO výměnou za zástavu jejich nemovitostí... a víte, že jednou... jim je zabavíte exekutorem... To co probíhá lze nazvat řízeným bankrotem a vyvlastněním celých ekonomik těmi, kteří půjčují peníze na úrok. A ti, co to dělají, těm to samozřejmě velmi vyhovuje... nemají tedy důvod to měnit... oni si dnes mohou koupit i zákony v kterékoli zemi... jinak by ani stát neměl si kde půjčit. Jak to asi dopadne? To se nyní zatím neví, ale velmi brzy se dopady toho projeví na každém občanovi... Komentář: Petr Vaníček


    01.02. 2011
    Zlatá horečka stoupá

    Zlato se stalo jedním z investičních hitů roku 2010. Cena zlata se drží na maximech a podle odborníků je bude dál atakovat a překonávat. Odhadují se ceny přes 1 600 dolarů za trojskou unci do konce roku i jednodenní pohyby o více než 100 dolarů. Šéf svazu německého průmyslu Hans-Olaf Henkel ((mimo jiné iniciátor myšlenky o rozdělení eura na dvě měny), konstatuje: "Je stále těžší a těžší najít bezpečnostní schránku na pronájem v německé bance, protože lidé je plní zlatem a stříbrem." Na tuto situaci samozřejmě reagují také různí obchodníci, kteří nabízejí investiční zlato jako ideální investici v dobách nejistých, společně se zajímavým výnosovým potenciálem. Aby investor dosáhl zajímavých výnosů (rozdílů mezi nákupní výkupní cenou) z investování do fyzického zlata musí investovat statisíce korun kvůli velkému prémiu u malých cihliček. Firem nabízejících investiční zlato ve formě slitků nebo mincí je dnes poměrně velké množství a s tím je ovšem také vyšší riziko podvodníků. Je proto dobré dávat si velký pozor na to, za jakých podmnínek včetně servisu zlato kupujete. Příliš nízká cena také nemusí být výhrou, protože jde nejspíš o podvod.

    Mezi bankami nabízí fyzické investiční zlato pouze Komerční banka: "V loňském roce Komerční banka představila nabídku nákupu investičního zlata. Přinesla tak na trh standardní investiční nabídku ve vyspělé Evropě," říká Monika Klucová, šéfka externí komunikace Komerční banky. Minimální množství, které banka nabízí, je jedno kilo. "Nabídkou nákupu investičního zlata včetně úschovy a garance zpětného odkupu za aktuální tržní cenu přinesla KB na lokální trh tradiční investiční instrument. Zlato jako investiční nástroj poskytuje klientům další diverzifikaci rizik a pro období turbulencí působí jako stabilizující složka portfolia investora," doplňuje Klucová. Poplatek za nákup či prodej zlata činí 2 % z tržní hodnoty kovu. Cena úschovy činí 0,1 % (+ DPH = 0,12 %) z aktuální tržní hodnoty na konci měsíce.

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Podmínky které, nabízí KB jsou dnes dosažitelné i pro menší investory. Kontaktujte specialisty www.sporeni-se-zlatem.cz a poraďte se s nimi dříve, než nakoupíte tam, kde zpoplatněný výkup za nízké ceny Vaši investici velmi prodraží. Vezmeme-li v úvahu jen vliv roční inflace, která s každým rokem poplatek za výkup prodražuje o 2-4%... což za deset let (vyjádřeno v penězích) může být částka, větší než 30% jen díky inflaci. Vliv růstu poptávky po zlatě (která za posledních 5 let zvedala cenu zlata v průměru o 18% ročně) na celkové prodražení výkupního poplatku z hodnoty zlata po deseti letech... to nemám odvahu nyní veřejně spočítat... ale troufám si říci, že s takovým nastavením má investor cizí zlato pro sebe jen chytře pronajaté, a pokud si ho vyzvedne, aby za toto chytré pronajmutí zbytečně neplatil, na solidní výkup může zapomenout. A jsou i takové subjekty, kterým k takovému byznysu stačilo i 0 Kg zlata v bezcelním skladu a chytře na jeho pronajímaní desetitisícům lidí začali vydělávat.

    Každý, kdo by chtěl chránit svůj majetek velmi efektivně by se měl tedy nad tímto principem narůstání poplatku za výkup až o 21%(včetně inflace) nebo pronajímání za až 5%(včetně inflace) ročně velmi dobře zamyslet, protože v horizontu 10-20 let zaplatí celkově na poplatcích více než bude hodnota, kterou dostane(pokud vůbec někdy dostane) pak prodejem zpět. Na tuzemském trhu lze najít lepší (s dlouhodobého hlediska i o desítky procent), a přesto stále garantované výkupní podmínky. Lze získat i možnost 100% pojištění uskladněného zlata ve vysokobezpečnostním sejfu nezávislém na hospodaření jakékoli instituce. Objevují se totiž i názory ekonomů, že by se stát neměl více zadlužovat pomáháním bankám, aby tím udělal přítrž jejich riskantním operacím a předešel další vlně finanční krize. Jestliže pak nebude žádná garance ze strany státu za majetek uložený v bankách... může se snadno stát (při jejich současné likviditě okolo 3%), že by se v případě stahování prostředků z bankovních účtů staly insolventními. V době minulé finanční krize, této hrozbě insolvence málem podlehla i tak velká banka jakou je UBS, kterou v posledních minutách zachránil před bankrotem stát... Proto bych já osobně své vlastní zlato do schránky žádné banky neuschovával... a utvrzuje mě v tom i taktika vlády v USA uvažující v případě národní nouze zavedením prezidentských dekretů, se kterými by bylo možné konfiskovat majetek kohokoli... Komentář: Petr Vaníček


    24.01. 2011
    Strašák jménem inflace je zpět

    Dlouho o ní nebylo slyšet. Jak ale naznačují zatím poslední statistická data, Evropa si na ni bude muset začít opět pomalu zvykat. Podle prosincových výsledků dosahovala inflace koncem roku meziročně 3,7 %, což bylo vysoko nad většinovým očekáváním analytiků. Již lednový CPI, který v sobě bude zahrnovat i změnu DPH z 17,5 % na 20 %, by mohl meziročně růst o více jak 4 %.

    Inflace roste díky extrémně rozvolněné měnové politice centrálních bank, které zaplavily a stále zaplavují trhy ohromným množstvím čerstvé likvidity, aby za každou cenu zachránily krachující státy a finanční instituce. Budou-li centrální banky plnit svůj mandát a dělat vše proto, aby zachovaly "cenovou stabilitu", nezbude nic jiného než odstranit podpůrné berličky, kterými dosud podpíraly trhy, což může mít velmi negativní dopad na reálnou ekonomiku. Bank of England se tak dostává do nezáviděníhodné pozice. Pokud by totiž chtěla začít zvyšovat sazby, aby zabránila dalšímu růstu cen a inflačních očekávání, činila by tak v situaci, kdy se vláda chystá začít uplatňovat tvrdá úsporná opatření. Tím by následně podkopala schopnosti již tak křehké ekonomiky růst. [ Celý článek ]

    11.01. 2011
    Rodina tuniského prezidenta uprchla s 1,5 tuny zlata, tvrdí Francouzi

    Rodina uprchlého tuniského prezidenta Zína Abidína bin Alího odjela ze země zřejmě s desítkami miliónů eur ve zlatě. [ Celý článek ]

    11.01. 2011
    Zlato se za rok 2010 zhodnotilo o více jak 29 procent

    Zlatá rezerva vynesla v roce 2010 ECB 100 miliard eur a dle UBS poskytuje centrální bance pohodlné zdroje k boji proti dluhové krizi v eurozóně. Údaje Světové rady pro zlato (WGC) dnes ukázaly, že Indie jako největší světový spotřebitel komodity, zvyšila svou poptávku meziročně o 73 procent na 800 miliónů tun. "Nákupy Indie, Číny a dalších asijských ekonomik i letos zůstanou velmi silné a to zcela bez ohledu na cenu zlata," uvedl Mitra. Podle analytiků silná poptávka na trhu se zlatem bude pokračovat.

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Při spoření se zlatem, si může vytvořit svou vlastní zlatou rezervu kdokoli a ještě s PRÉMIÍ cca 15-25% zlata navíc. Vydělávejte na zlatě bez práce... jen díky inflaci... tedy stejně jako to dělají banky. Komentář: Petr Vaníček


    11.01. 2011
    Každý američan dnes dluží 405 000 USD.

    V případě, že prezident Spojených států nebude ochoten přistoupit na sadu úsporných opatření, jsou republikání připraveni blokovat další zadlužování. Barack Obama jednání označuje za hazard s finanční důvěryhodností země a varuje, že pokud Kongres neumožní navýšení dluhové hranice, Spojené státy čeká horší finanční krize jako ta, kterou země zažila v roce 2008. Pokud republikáni uspějí, vyvolají tím turbulence na finančních trzích. (počínaje dluhopisy a CDS). [ Celý článek ]

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    Tisknout dolary a nebo netiskout dolary... to je těžká otázka, zvláště když obojí má stinnou stránku mince... Dluh USA přepočtený na jednoho američana, tedy 405 000 USD... to je jako hypotéka na 8 rodinných domů... tedy jako by každý Čech dlužil 24 000 000 Kč! To ani nemůže jít už nikdy splatit... Komentář: Petr Vaníček


    11.01. 2011
    Bude moci Obamova vláda zabavit občanům jejich peníze bez udání důvodu?

    Zpráva zahraniční výzvědné služby (SVR) obíhající v Kremlu dnes uvádí, že vrcholný americký federální soudce John McCarthy Roll pro stát Arizona byl zavražděn při střeleckém útoku na kongresmanku a to pouhých 72 hodin poté, co vynesl klíčový výrok proti plánu Obamovy vlády začít konfiskovat soukromé penzijní a bankovní účty občanů, aby se odvrátil bezprostředně hrozící kolaps země, a poté, co ho američtí maršálové přestali chránit. To, že Obamova vláda vyhrává a může zabavit svým občanům peníze prezidentským dekretem, bez toho, aby se musela držet zákona, se stalo minulý týden pravděpodobnějším, když se objevily zprávy, že prezident Obama a jeho spojenci se skutečně připravují vládnout Americe pomocí dekretů od chvíle, kdy ztratili v listopadu svoji kontrolu nad americkou sněmovnou.

    Poznámka www.sporeni-se-zlatem.cz:
    V této souvislosti jsem nedávno četl jen o případném scénáři přechodu Německa zpět na Marku, kde se počítalo "jen" se zmrazováním účtů občanů. Pokud se takové praktiky konfiskací majetků a peněz na účtech občanů zalíbí i EU, pak se v případě ohrožení a hrozícího kolapsu EU máme na co těšit. Komentář: Petr Vaníček




    [ Zlaté zprávy roku 2010 ] - [ Zlaté zprávy roku 2012 ] - [ Zlaté zprávy roku 2013 ]
(C) 2011 * Všechna práva vyhrazena Script & Design *  *